Facebook

partneři

Český rybářský svazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
LETEM SVĚTEM KOLEM ŘEKY MORAVY
Jan Sýkora | Feeder | Komentáře

S feederem už jsem toho hodně zažil a také procestoval. Nepatřím mezi rybáře, kteří dřepí stále na jednom místě. Velmi mě baví poznávat nové vody, a jakmile se naskytne příležitost, okamžitě vyrážím „do světa“. Je celkem jedno kam. Může to být řeka nebo pískovna, údolní nádrž, větší potok, kanál nebo rybník. Všude u vody je krásně a každá voda je jiná.

 
A právě proto, že u nás a ani nikde jinde na světě nenajdete dvě stejné vody, je stále co poznávat. Ono ale docela stačí, když se na své oblíbené řece posunete jen o pár kilometrů dál a mnohdy se ocitnete ve zcela jiném světě. A nemusí to být ani o kilometry! Vyměňte kupříkladu nadjezí za pěkné místo pod jezem a všechno je rázem úplně jiné. Vždycky jsem si myslel, že „svou“ řeku dobře znám, ale ona mě stále přesvědčuje o tom, že tomu tak není. A to je na tom to fantastické.
 
Morava je řeka mnoha tváří
Přestože jsem se po jejích březích už něco našlapal a naseděl, pořád mě něčím překvapuje. Je to i tím, že se řeka čas od času mění. Novou tvář jí dávají nejen povodně, ale i lidé. Kácení porostů, regulace, úpravy břehů, nové mosty, ale někdy úplně stačí i méně vody a už neplatí to, co platilo vždycky. Určitě máte stejnou zkušenost i se „svými“ vodami.
 
O některých řekách se říká, že jsou typické třeba svými cejny, parmami nebo bahnitým dnem a já nevím čím ještě. To se nedá v žádném případě říci o Moravě. Je velká. V horním úseku mělká a rychlá s nenápadnými tůněmi a rýhami ve dně, kde se drží ryby typické pro parmové pásmo. Ve střední části je velmi různorodá, neboť zde její původní tvář změnilo mnoho jezů. V tichém hlubokém nadjezí najdeme kapry, cejny, karase, líny, sumce, štiky a mnoho dalších ryb. Pod jezy pak parmy, ostroretky, tlouště. Tytéž ryby ale najdeme i nad jezem a ryby žijící v nadjezí také pod ním. Obsádka ryb je zde hodně promíchaná, neboť úseky mezi jezy jsou poměrně dlouhé a ryby protahují celou řekou. Platí tu, že například nad jezem ulovíte kapra častěji než pod ním a ostroretku zase spíše pod ním, ale jinak vezměte jed na to, že na Moravě můžete narazit na jakoukoli rybu kdekoli.
 
Podobné je to i v nejníže položené části Moravy jen s tím rozdílem, že řeka je zde mnohem větší a to samé platí i o rybách. Tak například ve střední části Moravy v okolí Kroměříže lovíme cejna velkého obvykle v délce okolo 40 cm a ryby v délce 50 cm jsou méně časté, i když se zde dá chytit i ryba blížící se sedmdesáti centimetrům. V Uherském Hradišti jsou však padesátky mnohem běžnější a hmotnostně jsou na tom také lépe. Plně se zde projevuje větší úživnost řeky a to je sem z Kroměříže jen nějakých 50 kilometrů!
 
Jdete-li s feederem k Moravě na ryby, pak si musíte dopředu vybrat, co vlastně chcete lovit, neboť zde najdete mnoho velmi odlišných míst. V našem článku si můžeme dovolit to, co ve skutečnosti nejde. Kolem vody se budeme přemísťovat neskutečně rychle, takže vás mohu pozvat v krátké chvíli hned na několik zajímavých míst. Vynecháme horní mělčí úsek řeky s pěknými ostroretkami, parmami, tloušti, ale i mnoha dalšími rybami - všechno se opravdu stihnout nedá a začneme lovit někde v jejím pomyslném středu nad jezem v Kroměříži.
 
Je to velmi hezké, klidné místo s upravenými břehy a spoustou ryb
Najdeme zde snad každou rybu vyššího cejnového pásma, takže se s klidem můžeme pustit do lovu kaprů, cejnů, podouství, ostroretek a dalších kaprovitých ryb. Také dravé ryby zde mají všechny své zástupce, ale nejčastěji se sem rybáři vypravují právě na kapry. Loví se tu převážně klasickou položenou, ale chytání s feederem je zde neméně úspěšné. Podmínky pro klidný lov tu jsou velmi vhodné. Řeka je zde asi 50 metrů široká, hluboká okolo dvou a půl metru s mírným nánosem sedimentu. A voda téměř stojí. Vázky v řečišti žádné, jen na některých místech můžete narazit na větší kameny, které se uvolnily ze břehu, který původně zpevňovaly a o které se později zachytilo pár klacků, které přinesla voda. Občas se tedy stane, že se v této vázce kousek od břehu ryba zachytí a vy o ni můžete snadno přijít. Ryby je proto lépe zdolávat dál od břehu a v jeho blízkosti už je pak nepouštět příliš ke dnu. Ono se to snadno řekne, ale velký kapr si poroučet nedá, takže musíte dělat, co umíte. Většinu ryb tu ale zdoláte bez potíží.
 
V nadjezí lze použít jakoukoli univerzální koncovou sestavu s prutem typu medium a osmnáctkou kmenovým vlascem. Obvykle se loví asi tak v polovině řeky, kde udržíte bez potíží dvacítku krmítko. Já používám krmítka o hmotnosti 26 g s větším košíkem, aby šla ještě rychleji ke dnu, což mi umožňuje vnadit mnohem přesněji. K přesnému vnadění vám také pomůže značka na vlasci. Jak už jsem řekl, proud je zde minimální a příliš se nemění. Proto vystačíte se špičkami 0,5 až 1 oz, které detekují spolehlivě i nejjemnější doteky zabírajících ryb. Obvykle tu vážu úplně běžnou průběžnou sestavu s návazcem z vlasce o průměru 0,16 mm, 45 cm dlouhým, pokud chci lovit kapry a je léto.
 
Dobré letní braní ryb umožňuje také mnoho experimentů s různými nástrahami umístěnými mimo háček Často zde chytám na pelety, anebo kombinaci pelety a kukuřice, která je zde jinak velmi univerzální nástrahou. V chladném období je dobré trochu zjemnit a klidně jdu s návazcem až na 0,12 mm. Pak samozřejmě mezi kmenový vlasec a návazec vkládám kousek feederové gumy, která zamezí přetržení slabého vlasce, popřípadě vytržení drobného háčku z rybí tlamky. Velmi dobře zde fungují vnadicí směsi určené k lovu kaprů, ale i cejnů. Jestliže se zaměříte spíše na kapry, pak je na místě přidat větší anglickou vločku a samozřejmě kukuřici. Obvykle to zde funguje tak, že po chvíli vnadění a chytání na loviště připlují podoustve následované většími cejny a za nimi pak i kapři. Většinou to nejsou velké ryby. Chytnete hodně takových, které jsou jen lehce přes míru, ale s jemným náčiním se s nimi výborně pobavíte. Čas od času ulovíte i hodně pěknou rybu a sem tam se vám přihodí, že rybu, která sebrala vaši nástrahu, ani neotočíte. Tak to na Moravě, ale i na jiných větších řekách prostě chodí. Ovšem nechci ve vás vzbudit dojem, že přijdete a budete chytat jednoho kapra za druhým. Tito říční fešáci dokážou být také nevyzpytatelní. Chytáte je třeba týden a pak na pár dnů zmizí, aby se nečekaně objevili úplně jinde. Ale i bez nich se bezvadně pobavíte s podoustvemi a cejny. Občas zabere i jiná ryba. Nezřídka chytíte ostroretku, kterou byste v klidném nadjezí ani nečekali, dokonce i pěknou parmu. Nástrahu sezobne také karas, někdy zlobí hrouzci, menší podoustvičky a plotičky. Potěší pěkný tloušť a vzácně také jesen.
 
Jestliže se rozhodnete pro cejny nebo podoustve, pak je dobré přidat do krmení větší množství masných červů a také stříhané hnojáčky
Velcí cejni zabírají především na ně. Loví se tu po celý rok. Nejúspěšnější je samozřejmě léto a vynikající bývá i podzim. Často se tu kapři chytají až do zámrazu. Pak na ně platí jemná sestava a kousíček pařené housky. Jestliže dostanete po lovu kaprů či cejnů chuť na změnu, pak není nic jednoduššího než sbalit věci a přesunout se pod jez. Tam jste rázem v jiném světě. Tažná voda s tvrdým dnem je domovem pěkných ostroretek, parem a tloušťů. Na jaře tu ale vytahuje i spousta pěkných cejnů a celoročně zde chytíte mnoho druhů ostatních ryb. Záleží jen na tom, zda položíte svou nástrahu do silného proudu či do klidné tůně. V mírných a nepříliš hlubokých tazích ulovíte nejčastěji ostroretku a k tomu ještě tlouště. Hluboký silný proud často vydá pěknou parmu, klidnější podjezní tůň pak může překvapit úplně vším. Chytil jsem zde i líny. Cejni a kapříci jsou běžní zrovna tak, jako plotice, podoustve a karasi. Přestože nás od předchozího loviště nad jezem dělí sotva 300 metrů, je zde všechno jiné.
 
Proto musíme všechno předělat, jestliže chceme být i zde úspěšní. Prut a vlasec zůstanou stejné, jen koncovou sestavu z průběžné předěláme na klasický páternoster s krmítkem na kratším bočním přívěsu. Dostanete-li se pod jez v létě, pak začněte s návazcem z vlasce 0,14–0,16 mm asi 45 cm dlouhým. Výborně zde funguje tmavá sýrová směs doplněná masnými červy a drobnou anglickou vločkou. Do krmení je vhodné přimíchat ještě dobrou nelepivou silně kalicí zem. V krmení jí může být klidně 50 %.
 
Obyčejně zde chytám na středně hlubokém tahu ostroretky. Zabírají poctivě na dva až tři masné červy a není problém chytit jich opravdu upokojivé množství. Najdete mezi nimi i padesáticentimetrové ryby.
 
Mezi ostroretkami chytíte i parmy, ale nejsou velké. Obvykle se jejich délka pohybuje okolo 40 cm. Za většími kusy je třeba jít do větší hloubky a také silnějšího proudu.
 
Jedinou výjimkou je lov v noci. Za šera a po setmění zabírají i velké parmy na mělčinách, kam vyplouvají za potravou. Pod jezem v Kroměříži je dno poměrně členité a vyskytují se zde i vázky. Najdete tu však dostatek úplně bezproblémových míst s šancí vylovit i největší ryby. Tento jez se vám jistě zalíbí. A pokud vyměníte feeder za přívlačový prut, určitě si také přijdete na své, pokud nepohrdnete pěknými boleny, tloušti a okouny. Šance je i na candáta, pěknou štiku a sumce.
 
Staré Město a Uherské Hradiště
Tak. A protože máme ještě kousek místa, tak se rychle přesuneme o 50 km dál. Bude to doStarého Města, respektive Uherského Hradiště. Zde už je Morava typickou nížinnou řekou tekoucí stejnoměrným proudem ve svém 50 m širokém řečišti s hloubkou pohybující se mezi 2,5 až 3,5 metry. Najdete zde úseky s písčitým dnem, ale i s měkčím sedimentem nebo tuhým jílem. Vzhledem k povodním jsou tu zvednuté břehy, ale u vody je široká plošina, kde se dá pohodlně usadit. V těchto místech se konají závody v plavané (včetně loňského ME a samozřejmě také feederové závody). Tady je řeka ideální pro lov pěkných cejnů, cejnků, kaprů, krásných nížinných vypasených tloušťů a také velkých parem. Je tu také velké množství malých sumců a samozřejmě i dalších ryb. Průtok zde kolísá v závislosti na jezu ve Spytihněvi, ale i při vyšším průtoku, kdy je zapotřebí použít až 50g i těžší krmítko, brávají cejni velmi dobře. Dokonce bych řekl, že za vyššího průtoku je braní lepší než při normálu, kdy se loví s krmítky o hmotnosti 20–30 gramů.
 
Opět vystačíme s pruty typu medium a osmnáctkou vlascem. Při lovu cejnů používám průběžnou sestavu s gumou a návazcem o síle 0,12 mm, dlouhým 50–70 cm.
 
Čím vyšší je průtok, tím delší používám návazec
S krmením si nemusíte dělat žádné velké starosti. Vyhoví většina směsí na cejny doplněná drobnou anglickou vločkou a masnými červy. Do krmení lze přidat ještě menší část TTX kukuřice, cejnový posilovač a trochu melasy na přislazení. Přidávám i zem. Za mírného průtoku na většině míst odchytáte se špičkou o hodnotě 1 oz, ovšem za velkého průtoku je třeba jít až na 3 oz. Většina záběrů od velkých cejnů, pokud lovíte s těžším krmítkem, se projeví jako zatřesení špičky a pak velmi výrazné prověšení vlasce s následným narovnáním špičky. Váš první dojem bude, že zásek přijde pozdě a že je ryba už pryč. Ovšem pokud budete reagovat rychlým zásekem, pak zjistíte, že cejn už na háčku visí. Nejraději berou na 3–5 (někdy i více) masných červů na háčku velikosti 10. Je to sice poměrně velké sousto, ale velký cejn se s ním rychle vypořádá. Navíc, na větší nástrahy zabírají i zdejší kapři a moc pěkné parmy. Menší sousta v podobě dvou masných červů atakují spíše malé ryby. Plotice, cejnek a někdy také neodbytné oukleje a malé podoustve. Velký cejn zde spolehlivě zabere také na pořádný chomáč hnojních žížal. Klidně můžete na háček napíchnout i tři velké kusy.
 
MILAN TYCHLER
FOTO: AUTOR
Článek byl otištěn v časopisu 1/2009
 

 

Komentáře

Přidat komentář: