partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
S FEEDEREM NA NAŠICH VODÁCH: BEČVA
Jan Sýkora | Feeder | Komentáře

NE KAŽDÝ JE NADŠENÝ Z RYBAŘENÍ V CENTRU MĚSTA. HLUK PROJÍŽDĚJÍCÍCH AUT, BLÍZKOST VELKÉHO ŽELEZNIČNÍHO UZLU A POHLED NA MĚSTSKOU ZÁSTAVBU JISTĚ NEMUSÍ BÝT NIČÍM LÁKAVÝM, ALE POKUD NENÍ ZBYTÍ A JE TU NĚJAKÁ VODA, NAHODÍME I TAM. PRO MNOHÉ Z NÁS JE ČAS NA RYBAŘENÍ VELMI OMEZENÝ A TAK NEZBÝVÁ NIC JINÉHO, NEŽ VZÍT ZAVDĚK TÍM, CO JE NEJBLÍŽE. TŘI, ČTYŘI HODINKY DVAKRÁT TÝDNĚ STAČÍ NA TO, ABYCHOM ALESPOŇ TROCHU ZAŽEHNALI OBROVSKOU CHUŤ RYBAŘIT, NEŽ SE DOSTANEME NA OPRAVDOVOU CELODENNÍ RYBÁŘSKOU VÝPRAVU.

 
 
Jsou však i rybáři, kteří ve městě rybaří odmalička, takže tento problém nemají. Osobně ho, pokud to tedy vůbec nějaký problém je, neřeším. Rybařím všude, kde to jen trochu jde, protože vím, že se v krátké chvíli tak jako tak soustředím na svou věc atéměř přestávám vnímat okolí. Sleduji anténku splávku, špičku feederového prutu a všechno ostatní ustupuje do pozadí. Jakmile se „dostanu do ryb“ je mi úplně jedno, že mi za zády jede vlak. Rybám to také nevadí a tak si můžu užít pěkné rybářské chvilky úplně všude. Raději chytám tam, kde je okolí sice hlučnější a prostředí ne zrovna fotogenické, než na místech sice s mnohem pěknější přírodou, ale s vodou bez ryb, nebo s takovým množstvím rybářů, že v podstatě nemám kam nahodit. Rád proto vyměním v létě třeba svou oblíbenou Dyji a Moravu, kam se o dovolených sjíždí celá republika, za mnohem hlučnější Bečvu tekoucí téměř centrem města, protože vím, že tam mohu mít pěkný kousek řeky často jen pro sebe.
 
Pár mých přátel mi říká: „Co na té Bečvě máš, vždyť je tam jen samá drobotina!“
Ano, jsou tam spousty menších podouství, plotiček a mraky ouklejí. Ale také pěkné ostroretky, parmy i kapři a další velmi pěkné ryby. Chce to jen trochu více trpělivosti a malinko změnit svůj styl rybaření. Na Bečvu v Přerově neplatí srkačka se šrotem a těžký policajt pod prutem či dva splávky s rousnicemi nahozenými pod nohama. Tady slaví úspěch mnohem jemnější a propracovanější rybařina. Jemný, přesně vedený splávek na boloňském prutu, nebo citlivý feeder tu bodují mnohem častěji. Tyto dva jemné způsoby rybaření vás tu mohou přivést k mnoha pěkným rybám v každé roční době. Bečva je mimo jiné také vynikající tréninková a zimní řeka. Pokud závodíte v plavané či feederu, pak si tu můžete na spoustě drobných a středně velkých ryb neustále procvičovat svou techniku vnadění, zasekávání a rychlého zdolávání na velmi jemném náčiní a to není k zahození. Dříve jsem si také myslel, že to tady je jen o malých rybách, ale později jsem se přesvědčil o tom, že to není pravda. Při chytání drobných ryb pravidelně přicházel jeden až dva, někdy i více záběrů od mnohem větších ryb. Někdy jsem je zvládl, někdy vyhrála ryba. V každém případě to ale byly jasné signály o tom, že tu větší ryby jsou a že by nebylo špatné se jim zkusit věnovat.
 
 
Rozhodnutí uzrálo a bylo třeba jen zvolit vhodný způsob lovu
Pro chytání větších ryb je feeder přece jen vhodnější než plavaná, a tak v podstatě nebylo o čem diskutovat. Vyřešit se však musela jedna důležitá a velmi naléhavá otázka… Jak se zbavit té spousty menších ryb? Myslím, že to není rybářský oříšek pouze Bečvy, ale i mnoha jiných našich řek. Je tedy na místě uplatnit své zkušenosti i odjinud a přizpůsobit je co nejvíce daným místním podmínkám. Pokud se chcete zbavit malých ryb, existuje několik možností, jak to udělat. Můžete si vybrat kteroukoli z nich, ale nejlepší ze všeho bude zcela jis - tě jejich kombinace. Co tedy konkrétně můžeme udělat? Počet záběrů malých ryb lze podstatně ovlivnit velikostí a druhem nástrahy. Při lovu na plavanou a feederem nejčastěji chytáme na masné červy. Je to vynikající nástraha, ale jejím problémem je to, že na ni zabere každá ryba, včetně těch nejmenších, o které nemáme zájem. Když vnadíte sypkou směsí, téměř vždy se sjede větší množství drobných ryb a pak je jedno, zda dáte na háček jednoho či rovnou chumel červů. Budou je stále atakovat. Musíme tedy dát na háček něco jiného, co drobné ryby tolik nezajímá.
 
Vhodnou alternativou jsou menší hnojní žížaly, kousíčky rousnic či jiných druhů žížal a pak přicházejí na řadu různá těsta zformovaná na háčku do menších kuliček. Na tyto nástrahy budeme mít stále dost záběrů, takže rybařina nebude nudná. Na zmíněné nástrahy může zabrat v podstatě jakákoli větší ryba, záběry menších ryb výrazně omezíme, avšak zcela vyloučit je stále ještě nemůžeme, ani když nastražíme poměrně velké sousto. Především žížaly mají stále spoustu konečků, za něž může drobotina tahat. Můžeme kupříkladu vyzkoušet měkkou kukuřici z plechovky. Tato vynikající nástraha už ošálila mnoho pěkných ryb a je nesporné, že zde existuje velký rozdíl v tom, když nastražíte jedno, nebo dvě zrnka. Zrnko menší měkké kukuřice dokáže velká ouklej pěkně pocuchat a dokonce ho může i zvládnout. Pokud ho ale dokážete rychle dostat na dno, anebo nastražíte zrnka dvě, pak máte velkou šanci, že ouklej nezabere. Na malé zrnko kukuřičky můžete na Bečvě chytit kromě kaprů a cejnů také větší podoustve, pěkné ostroretky, tlouště a parmy. Pravděpodobnost záběru se samozřejmě zvyšuje dlouhodobějším vnaděním touto výbornou nástrahou, která je mimořádně účinná především v teplejších ročních obdobích.
 
Jeden trik, jak zařídit, abyste se při vnadění kukuřicí příliš nenudili
Pokud se rozhodnu někde zkusit chytat cíleně větší ryby na kukuřici, pak si nejdříve vyhlédnu vhodné místo a lovím na něm menší ryby pomocí sypké vnadicí směsi a masných červů. Do směsi ale přidávám větší množství kukuřice, na kterou nelovím. Drobné ryby vyžerou poměrně rychle směs s červy a kukuřička čeká na dně na větší ryby. Tohle udělám na stejném místě třikrát týdně a počtvrté pak přijdu lovit jen s kukuřicí. To už nepoužiji ani červy, ani směs. Kukuřici nastřílím na loviště pomocí praku a jen když leží loviště dál od břehu, tak použiji ke slepení co nejmenší množství vnadicí směsi pro vytvoření kuliček s kukuřicí.
 
Kukuřice se dá dobře slepit také pomocí trošky bílé mouky, nebo můžete použít speciální lepidlo na partykl. Jde-li mi konkrétně o ostroretky, pak místo kukuřice používám máčenou a vařenou pšenici. Na háček pak přijde zrnko kukuřice, nebo dvě zrnka pšenice. Kukuřici, pšenici, popřípadě i mix obou semen můžete na dno řeky dostat také pomocí krmítka. Do normálního klecového krmítka s jemnějším pletivem prostě dáte semena a na obou otevřených koncích pak uděláte z vnadicí směsi malé zátky, které zabrání tomu, aby semena během letu krmítka vzduchem nevypadla. Na takto vnaděné místo najíždějí větší ryby a pro drobotinu není nijak zajímavé. Když zlikvidují tu trošičku směsi, která byla použita pro vytvoření kuliček, nebo jako zátka krmítka, tak se obvykle vzdálí a ponechají volný prostor větším rybám. Kapři, parmy a velké ostroretky pak mají volné pole působnosti a o pořádná překvapení nebývá nouze. Pokud nejste časově příliš omezeni, je tu možnost, že budete pomocí krmítka a vnadicí směsi, do které přidáte větší množství pšenice a kukuřice, chytat drobnější ryby a pak přestanete vnadit. Po nějaké době drobotina červy a směs spořádá a na dně zůstanou jen hrubá sousta pro větší ryby. Nastal čas použít kukuřici na háček a počkat si na pořádný záběr! Při tomto způsobu lovu přidávám často do krmítka i drobné halibutí pelety. Jsou vynikající pro přilákání kaprů a parem.
 
Pokud nejste trpěliví a chcete především lovit a ne čekat, pak zkuste metodu dvou prutů
Jedním prutem prostě lovte drobnější ryby tak, jak jste zvyklí a druhý prut s větší a selektivní nástrahou nahoďte kousek pod krmené místo. Tam je největší naděje na záběr větší ryby. Je tu ale i riziko, že vám velká ryba po záběru všechno dokonale zamotá a budete z toho jen nešťastní. Řeším to tak, že druhý prut nahodím tak, aby k zamotání nemohlo dojít ani náhodou. Prostě pošlu nástrahu více po proudu k protějšímu břehu a s druhým prutem chytám nakrátko před sebou. Ztrácím tím sice výhodu vnaděného místa, ale to mě nijak netrápí, neboť si jednoduchým způsobem dokážu provnadit okolí háčku i u druhého prutu. Druhý prut mám na Bečvě obvykle připravený k lovu parem, nebo kaprů. Parmy i kapři si velmi rádi pochutnávají na zmíněných peletách s příchutí halibuta a toho se dá výborně využít.
 
Na vlasový přívěs pod háček nastražím peletu a hrstičku menších nasypu do PVA punčochy, kterou připevním k háčku. PVA materiál se za malou chvilku rozpustí a má nástraha leží přesně u hromádky zajímavé potravy, kterou nenechá žádna parma ani kapr bez povšimnutí. Šance na chycení pěkné ryby je teď více než slušná. Pokud se nechcete vzdát lovu na masné červy a baví vás chytání ostroretek a podouství, pak doporučuji jinou věc… Nevnaďte žádnou sypkou vnadicí směsí, ale použijte jen lepené masné červy. Najděte si v daném úseku co nejhlubší proudné místo, slepte masné červy s drobným štěrkem pro zatížení a postupně je střílejte na lovné místo. Můžete je dávat i do krmítka. V žádném případě nestřílejte prakem červy volné. Tím přilákáte drobné ryby. Volně klesající masní červi působí na drobnější ryby jako magnet, ale větší zatíženou kuličku, která se rozpustí až na dně, nechají být. Také na toto místo časem nějaká ta drobotina najede, ale nikdy ne v takovém množství, jako když střílíte volné neslepené červy. Je to vynikající způsob, jak se dostat i s touto nástrahou na kobylku i velmi pěkným rybám včetně nádherných parem.
 
 
V Přerově lovím přímo ve městě v okolí jezu
Chytám jak nad ním, tak pod ním a musím říci, že všude se dají chytit pěkné ryby. Pod jezem lovím nejraději v silnějších proudech a využívám k tomu přiměřeně silné náčiní, neboť je nutné používat těžší zátěže. Zejména v jarních měsících za vyššího průtoku tu najdou uplatnění pruty typu heavy a tužší špičky. Později v létě, když je vody mnohem méně, už vystačím s prutem medium a někdy i light. Mimo jiné se tu s feederem také dobře loví tloušti na třešně. Je tu i perfektní chytání s feederem bez vidličky. Na vlasec přivážu jen větší háček a 70-80 cm od něj přidám pár bročků. Na háček přijde třešeň. Nahodím k protějšímu břehu přes proud a prut držím špičkou nahoru neustále v ruce. Proud se opře do vlasce a nástrahy, kterou začne valit po dně. Kontakt s ní a zpomalení pohybu zajišťují právě zmíněné broky, jejichž hmotnost a množství měníme podle síly proudu. V ruce cítíte a také vidíte na špičce prutu, jak nástraha poskakuje po dně. Pak přijde rychlý záběr, který vámi projede jako blesk, neboť ho bezprostředně cítíte a také registrujete, jak se špička zcela nekompromisně ohýbá. Zásek přijde reflexivně a tloušť je na háčku. Fantastický lov!
 
Tohle je možné vyzkoušet i s maličkou mrtvou rybkou, anebo s kouskem rybího masa. Budete se divit, co vše se dá takto ulovit! Nad jezem voda téměř stojí, ale nějaké to proudění tu přece jen je. Chytá se tu obvykle jen z pravé strany. Hlubší místa jsou ale právě u protějšího břehu. To však ničemu nevadí. Jen musíte být připraveni na to, že pokud vám půjde o větší ryby, budete muset chytat v trochu větší vzdálenosti, což vyžaduje přesnou ruku zejména při vnadění.
 
Při chytání ve vzdálenostech do poloviny řeky vystačíte pohodlně s pruty light v délce do 330 cm. Když chytám od poloviny dál, pak dávám přednost delšímu prutu, takže sáhnu raději po typu medium v délce 360 cm. Šestnáctka až osmnáctka vlasec na navijáku bohatě postačí pro většinu situací. Na Bečvě se vždycky vyplácí lovit velmi jemně, ale jak už jsem napsal, jsou tu časté záběry i od větších ryb a tak ať už použiji jakoukoli koncovou sestavu, nikdy v ní nechybí alespoň 10 cm feederové gumy, která dokáže účinně zabránit, aby větší ryba přetrhla slabý návazec. Obvykle tu chytám s desítkou nebo dvanáctkou. To se samozřejmě týká lovu drobných ryb. Když se rozhodnu pro selektivní chytání ryb větších, pak začínám obvykle na čtrnáctce. Často tu na parmy nestačí ani šestnáctka.
 
Zdejší ryby jsou krásné, čisté a bojovné. Hluk projíždějícího vlaku už tu nejednou přehlušil jekot brzdy mého navijáku, který roztočila pořádná parma, kterou jsem nakonec ani neviděl.
 
Městského rybaření se nebojte. Často při něm najdete více ryb, než kdekoli jinde a to platí nejen pro Bečvu.
 
MILAN TYCHLER
FOTO: AUTOR
Článek byl otištěn v časopisu 9/2009
 

 

Komentáře

Přidat komentář: