partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
ČESKÝ SUMEC
Jan Sýkora | Sportovní rybolov | Komentáře
SUMEC VELKÝ (SILURUS GLANIS) JE NAŠÍ NEJVĚTŠÍ SLADKOVODNÍ RYBOU. DRAVEC, KTERÝ BYL JEŠTĚ V NEDÁVNÉ MINULOSTI TÉMĚŘ NEPOLAPITELNÝ A KOLEM KTERÉHO VZNIKLO TOLIK LEGEND A MÝTŮ, JAKO KOLEM ŽÁDNÉ JINÉ EVROPSKÉ RYBY. ZA POSLEDNÍCH DESET LET SE VŠAK LOVU SUMCŮ ZAČALO VĚNOVAT MNOHO RYBÁŘŮ A TAK PŘIŠLO VYBAVENÍ, ZNALOSTI A TECHNIKY LOVU, KTERÉ SUMCE „LEGENDU“ POODKRYLY.
 
Pro české rybáře je pravděpodobně nejznámější technikou lovu sumců chytání na bójky, kterému se budeme věnovat i v tomto článku.
 
Kdy sumce na bójky lovit
U nás je lov dravců povolen až od poloviny června, takže rybáři věnující se bójkování mají šanci ulovit sumce následující čtyři měsíce. Odpočítal jsem samozřejmě dobu tření, která se velice často dotkne i tak oblíbeného data, jako je 16. červen.
 
Největší počet ulovených sumců na bójkové systémy zaznamenáváme každým rokem v červenci a srpnu. Tehdy vody dosahují největších teplot, sumci všech velikostí jsou vmaximální aktivitě při hladině a v mělčinách, tudíž je logické, že bójkové, hladinové rybaření slaví největší úspěch. Lov na bójky je velice úspěšný i na podzim, ale tehdy již u vody moc rybářů, kteří se věnují lovu sumců nespatříme. Je nutné si připustit, že dodnes je mnoho rybářů skálopevně přesvědčeno, že sumec je výhradně rybou letních měsíců.
 
Jaké vybavení zvolit?
Ideál kvality rybářského vybavení se liší u každého rybáře, takže odpovědět obecně a všem rybářům s různými finančními možnostmi nelze. Sa mozřejmě bych mohl uvést podle mého názoru ideální kombinaci sumcové udice určené k lovu s bójkami, ale cena takového vybavení od povídá kvalitě, kterou ne každý potřebuje a ne každý je ochoten či schopen do ní investovat. Pokud si chce rybář pořídit skutečně prvotřídní udici, k ní bezporuchový multiplikátor či stacionární naviják s kvalitní pletenkou, musí počítat s investicí kolem 12 000 Kč na jeden komplet. Kvalitní vybavení lovci zajistí jistotu při souboji s velkou rybou, případný kvalitní servis a dost pravděpodobně mu vydrží po celý život. Ne každý však může takovou sumu do rybařiny investovat a tak musí hledat kompromis mezi kvalitou a cenou.
 
Pokud začnu od prutu, musím říci, že mně je všech začínajících sumcařů upřímně líto. Evropský trh je totiž doslova přesycen nádherně vypadajícími sumcovými pruty všech možných, známých i neznámých značek, ale upozorňuji, že naprostá většina znich není k lovu sumců vhodná. Takto lze pokračovat i v pohledu na multiplikátory, smekací navijáky i pletenky a vlasce. Jen málo výrobců rybářských potřeb, bohužel, mělo sumce na prutu, takže vlastně ani nevědí, jaké nároky jsou na vybavení k souboji se sumcem kladeny. Ne každé zlato se třpytí a v některých případech může být plnolaminátový prut za pár stovek spolehlivější než „tisícové udice“.
 
Vždy a za všech okolností opakuji, že sumec je ryba, která nezná kompromis. Sumec, to není kapr, štika, candát ani plotice. Nikdy nečeká na druhou šanci vás pokořit. Při výběru vybavení je nejlépe se opakovaně radit s rybáři, kteří již se sumcem zkušenosti mají.
 
Pokud se chcete věnovat lovu kapitálních sumců, tak je zde v podstatě jediné pravidlo… Rybářovo vybavení musí být takové kvality, aby si dokázalo poradit s tím největším sumcem, který v navštěvovaném revíru žije. Pokud mám určit univerzální vybavení pro lov s bójkami, bude to udice v délce mezi 2,70 až 3,30 m s multiplikátorem či smekacím navijákem o minimální kapacitě návinu 150 metrů 60kilové pletené šňůry. Pokud hodláte navštěvovat i zahraniční lokality, minimální návin bych zvolil raději 200 metrů. Na většině našich revírů se však nesmí zavážet dále než 50 metrů od břehu, tudíž kapacita 150 metrů je naprosto dostačující.
 
Poznámka na základě bohatých zkušeností z rybářských výstav
Rybář šetřící několik let na sumcové vybavení přichází ke stánku jisté renomované rybářské firmy. Slušně pozdraví a očekává vysoce informovaný personál. Diskuzi začíná tím, jakou má částku na zakoupení jednoho kompletu k lovu sumců. Po několika desítkách minut či dokonce po pár hodinách odchází domů naprosto spokojen a pln dojmů z ochoty prodavače. Odchází s nádherným, velmi kvalitním „sumčákem“ a v igelitce si nese jeho brášku – multiplikátor – za pár tisícovek. Na šňůru již nezbylo a prodavač dychtící po dalším zákazníkovi již bez zájmu doporučuje evidentně jistě na základě svých zkušeností odzkoušenou „padesátku“.
 
Tyto tváře potkáte na rybářských výstavách i příští rok. S těmi rybáři, které lov sumců chytil za osrdí, se často setkávám. A mnohdy nevypadají vesele. Někteří z nich se stále diví, proč se jim na tak drahé vybavení rybu jejich snů nepodařilo zdolat…
 
Pokud chcete s lovem sumců začít a nedisponujete dostatečným obnosem peněz k zakoupení kvalitního vybavení, pořiďte si raději bytelný, klidně i starší naviják se šnekovým převodem a plnolaminátový prut do 1000 Kč. Požitek z boje bude sice minimální, ale když nic jiného, robustnost vybavení vás alespoň nenechá ve štychu. Investujte však do kvalitní pletené šňůry, do pevných, vždy ostrých háčků a do naddimenzovaných obratlíků… To je základ, bez něhož nedoporučuji sumcové pruty vůbec nastražovat. Použitím kvalitních „drobností“ zabráníte nejen zklamání ze ztracené ryby, ale dáváte tak větší šanci na přežití i samotné rybě.
 
Výhody a zápory lovu s bójkami
Hlavní klad je jednoznačný. Nástrahu může rybář udržet na jakémkoliv místě na vodní ploše a také v předem vybrané hloubce po „neomezenou“ dobu. Na druhou stranu se jedná o velice statický způsob rybaření, který je, na rozdíl od jiných technik, více náročný i na samotnou přípravu k lovu. Také to, že nástraha prohledává pouze malý prostor, může, avšak nemusí být výhrou. Vněkterých dnech jsou aktivnější způsoby lovu výhodnější. Při lovu s bójkami lovec vyčkává na aktivitu ryby a jen stěží může ovlivnit její apetyt či agresivitu vůči nástraze.
 
Jaké problémy můžou rybáře čekat při zavážení na řece a na jezeře?
Hlavním problémem je většinou průtok či síla proudění, které znepříjemňují samotné zavážení a taktéž působí na zavezenou bójku. To, jestli je to řeka či jezero, není až tak důležité, jelikož znám řeky s minimálním průtokem, jako znám i jezera se silnými proudy. Celá montáž a všechny jednotlivé části udice musejí být přizpůsobeny vzdálenosti, do které se bójka zaváží a síle vody, která na bójku, šňůru ve vodě a vůbec na celou sestavu bude působit. V tažné vodě se musí počítat i s rizikem naplavenin, které se pravidelně zachycují na šňůru i v blízkosti bójky. Tyto, často i drobné traviny, jsou někdy důvodem, proč se nedostatečně ukotvená bójka posune, či (v případě trhací bójky) dokonce utrhne od kmenové bóje. V těchto případech je nutné zněkolikanásobit hmotnost kotevního závaží či olova a také zesílit průměr trhacího vlasce.
 
Správná nástraha
Jaká je nejlepší nástraha k lovu sumců? Jednoznačně odpovědět neumím. Otázka zní: Jaké jsou nejvhodnější nástrahy pro specifický revír a pro to či ono roční období? Jakákoliv odpověď by byla příliš laciná. Je ale nutné říci, sumec je naprosto nejhorším dravcem, který se v našich vodách vyskytuje. Možná jsem teď mnoho rybářů zaskočil, ale věřte mi! Sumec je velice neschopný predátor. Svou kořist mine tolikrát, jako žádná jiná sladkovodní ryba. A právě této skutečnosti musí rybář vždy přizpůsobit svou nástrahu.
 
Obecně nejpoužívanější nástrahou pro lov na bójky je živá ryba. Sumec je dravec, který na pohyb reaguje spolehlivě, takže živá ryba je většinou dobrou volbou. Experimentování se však vyplácí. A proto, když záběry na živé ryby nepřicházejí, je dobré zvolit jiné, méně tradiční nástrahy. Často na hladině vidíme desítky bójek a záběr v průběhu týdne nedostane jediný rybář. To však neznamená, že sumci nepřijímají potravu. Ba naopak, mnohdy ji přijímají více než jindy, akorát mají více představivosti než rybáři. Velikostí nástrahy se často ovlivňuje i velikost lovených ryb. Je však dobré mít na paměti, že jsou dny, kdy i ti největší jedinci cíleně přijímají pouze drobnou potravu. Nenechte se zmýlit velikostí tlamy. Velký sumec je schopný filtrovat i drobný hmyz z hladiny.
 
Vhodná montáž
Montáž háčků vždy přizpůsobuji velikosti nástrahy. Používám naprosto všechny velikosti háčků a jejich kombinace. Vždy se snažím, aby se ryba zasekla v podstatě sama a to hned při ataku nástrahy. Jsou ale dny, kdy i dvoumetrový jedinec dokáže zabrat tak jemně, že záběr na prutu nemáte šanci vůbec spatřit. Tyto dny jsou pro lov na bójky velice problematické. Je zvláštní, že i dvoumetrový kolos dokáže malou plotičku uchopit za kraj a několik vteřin ji pouze vodit sloupcem. Jak s kamarádem říkáme – pak sumce chytáme téměř starým štikařským způsobem – „na cigáro“.
 
Sumčí záběr a zásek
Pokud budu hovořit o sportovním lovu sumců, tedy o montáži, kdy rybář používá trhací systém, brzda je utažena a záběry pozoruje na dopnutém prutu okmenovou bójku, existují vpodstatě tři typy záběrů. První a nejběžnější z nich se projevuje náhlými, prudkými kopanci do prutu, po kterých zůstane udice trvale ohnuta. To ryba nabrala směr od vašeho břehu, nebo se udice naopak náhle narovná, což znamená, že tah prutu rybu přiměl vydat se vaším směrem. V obou případech je nutné rychle uchopit udici, když to ryba dovolí, domotat a dvakrát po sobě razantně zaseknout. Vždy, když se mě někdo ptá, jak silně se má zaseknout, odpovídám stejně: „Sekej tak, jako kdybys ten prut chtěl zlomit.“ Tento záběr je typický pro sumčí juniory do 180 cm, ale zabrat tak může samozřejmě i velká ryba.
 
Druhým a pro začínající sumcaře problémovým záběrem, je pohyb prutu, kdy se ohnutá špička udice z ničeho nic prudce narovná. Příčinou nemusí být vždy záběr ryby, ale kupříkladu již zmiňované naplaveniny, které trhací vlasec spojující kmenovou bójku a splávek přetrhnou. V každém případě nesmíte na nic čekat, rychle domotejte do prvního kontaktu s citelnou hmotností na druhé straně a opět dvakrát po sobě zasekněte. Tento záběr je typický pro sumce, který vede atak na nástrahu směrem k rybáři. Se záběrem se tak utrhne trhačka, prut se ve stejný okamžik narovná a nezkušený rybář nadává, že bude muset znovu zavážet. Pokud je sumec dobře zaseknutý, již za malou chvíli se může smutný rybář znovu radovat z ohnutého prutu ve stojanu. Velice často je však ryba zaseknuta nedostatečně. A pokud se zásek nedostaví ihned po záběru, ryba se háků zbaví sama.
 
Třetí, nejméně častý záběr patří většinou velkým rybám. Rolnička se téměř se strachem zachvěje a prut se po milimetrech začne ohýbat směrem khladině. Tento záběr lze samozřejmě opět zaměnit s naplaveninami, nejčastěji s velkým trsem trav, větví či dokonce celým stromem zachyceným do kmenové šňůry. Rozeznat, zda se jedná o záběr či o naplaveniny, lze jen v průběhu denních hodin. Pokud je noc, záběr od naplavenin nerozezná nikdo. Řešení jsou dvě… Můžete okamžitě zaseknout a riskovat tak nové zavážení, pokud se nejednalo o záběr, nebo prut uchopit do ruky a čekat na náznak rychlejšího pohybu. Pokud se nejedná o záběr, můžete mít štěstí a v určitém tahu se šňůra naplavenin zbaví sama. Nikdy však nenechte ohýbat prut ve stojanu příliš dlouho, jelikož byste posléze měli velký problém udici ze stojanu vůbec vytáhnout. Tento záběr je nejčastější, pokud lovíte na větších hloubkách a nástrahu máte těsně nad dnem.
 
Obecně mohu říci, že zásek při lovu s bójkami přichází v ideálním případě ihned při zpozorování záběru. Výjimkou může být lov na úhoře, kdy čas záseku záleží na montáži, kterou použijete.
 
Souboj s obrem
Styl zdolávání vždy záleží na dané lokalitě. Již při zavážení bójek je naprosto nutné si uvědomit, jak budete reagovat v případě záběru u jednotlivých udic. Rybář musí mít dopředu jasno, zda může a bude rybu zdolávat ze břehu či z lodě. Nutná je dokonalá znalost dna, která vám může prozradit, kterým směrem se bude ryba snažit uniknout, kterým směrem ji můžete povolit a naopak, kterým směrem ji nesmíte dovolit odvíjet metry šňůry z vašeho navijáku. Jako u všech ostatních metod lovu sumců, i zde platí zásada, že rybář musí zdolávat rybu a ne ryba rybáře. Pro zdolávání velkého sumce musí být připravena dokonalá, nejlépe teamová strategie. Sehranost mezi lovci je zde vždy obrovskou výhodou.
 
Přeji vám mnoho krásných ryb před objektivy vašich fotoaparátů!
 
JAKUB VÁGNER
FOTO: AUTOR
Článek byl otištěn v časopisu 6/2009
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář: