Tajemná krása českých vřesovišť

Co je to vřesoviště?

Vřesoviště je fascinující typ přírodního prostředí, které se vyznačuje specifickými podmínkami a unikátní vegetací. Vzniká na kyselých a na živiny chudých půdách, často v oblastech s vysokou vlhkostí vzduchu a srážkami. Typickým rysem vřesovišť je dominance nízkých keřů, z nichž nejvýznamnější je bezesporu vřes obecný. Kromě vřesu se na vřesovištích vyskytuje i řada dalších rostlinných druhů, jako jsou brusnice, borůvky, klikva bahenní nebo různé druhy trav a mechů. Vřesoviště jsou domovem mnoha vzácných a ohrožených druhů živočichů, například hmyzu, plazů a ptáků. Pro svou krásu a ekologickou hodnotu jsou vřesoviště cenným biotopem, který je důležité chránit a zachovat pro budoucí generace.

Typické rostliny a živočichové

Vřesovistům dominují kyselomilné a na živiny chudé půdy, což určuje i charakteristické složení fauny a flóry. Dominantou jsou bezesporu vřesy, nízké keříky kvetoucí obvykle fialově, které na podzim barví celé pláně. Společně s nimi se zde daří i dalším druhům rostlin, jako jsou brusnice borůvka a brusinka, jejichž plody jsou vyhledávanou pochoutkou. Často se zde setkáme i s jalovcem obecným, jehož aromatické bobule se používají jako koření. Vřesovistům nechybí ani zástupci fauny. Typickým obyvatelem je ještěrka živorodá, která se dokáže přizpůsobit i chladnějším podmínkám. Z ptáků zde můžeme zahlédnout například lindušku lesní, která si v hustých porostech staví svá hnízda. Vřesovistům prospívá pravidelné kosení nebo extenzivní pastva, které brání zarůstání konkurenčně silnějšími druhy. Díky tomu se zde daří i vzácnějším druhům rostlin a živočichů, a vřesoviště tak patří k cenným a krásným biotopům.

Výskyt v Česku a na světě

Vřesovistě, typ přírodního prostředí s charakteristickým porostem vřesu, najdeme roztroušeně po celém Česku, ačkoliv jeho výskyt není plošně rozsáhlý. Nejčastěji se s ním setkáme v horských a podhorských oblastech, na kyselých a na živiny chudých půdách. Typickými lokalitami jsou Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, ale i Šumava či Beskydy. V nižších polohách se vřesovistě vyskytují spíše vzácně, a to na místech s písčitým podložím, například v Českém ráji či na Třeboňsku. Z globálního hlediska jsou vřesovistě rozšířena především v mírném pásu severní polokoule, a to v Evropě, Asii i Severní Americe. Významné plochy vřesovistě se nacházejí například ve Skotsku, Irsku, Norsku či na Islandu.

Vlastnost	Vřesoviště	Les
Dominantní vegetace	Vřes, borůvky, brusinky	Stromy (jehličnaté, listnaté)
Půdní pH	Kyselé (nízké)	Může být kyselé až neutrální
Vlhkost půdy	Obvykle suchá až mírně vlhká	Závisí na typu lesa, obecně vlhčí než vřesoviště

Vznik a vývoj vřesovišť

Vřesoviště, pro něž je typická dominance nízkých keřů, zejména vřesu obecného, nevznikla náhodou. Jejich existence je úzce spjatá s kombinací specifických podmínek. Důležitou roli sehrálo odlesnění původních porostů, ať už vlivem lidské činnosti, nebo přírodními procesy. Na takto uvolněné plochy se mohly začít šířit druhy adaptované na chudé, kyselé půdy, typické pro vřesoviště. Klíčovým faktorem pro rozvoj vřesovišť se ukázal být i způsob, jakým se na nich hospodařilo. Pastva, zejména ovcí a koz, bránila rozrůstání konkurenčně silnějších rostlin a zároveň podporovala druhy odolné vůči okusu, mezi něž vřes patří. Vřes navíc obsahuje v pletivech hořké třísloviny, které ho činí pro většinu býložravců neatraktivním. Vzniká tak unikátní symbióza: člověk svou činností pomáhá udržovat prostředí, které by se bez jeho zásahu vyvíjelo jiným směrem.

Význam pro ekosystém

Vřesoviště představují unikátní a cenný ekosystém s klíčovým významem pro řadu rostlinných a živočišných druhů. Poskytují útočiště specializovaným druhům, které jsou adaptovány na specifické podmínky tohoto prostředí, jako jsou kyselé půdy s nízkým obsahem živin, kolísání teplot a vlhkosti. Mezi typické obyvatele vřesovišť patří vzácné druhy hmyzu, plazů a ptáků, kteří nacházejí v hustých porostech vřesu ideální podmínky pro hnízdění, úkryt a potravu. Vřesoviště hrají důležitou roli v regulaci vodního režimu v krajině. Díky své schopnosti zadržovat vodu v rašelinných vrstvách pomáhají zmírňovat dopady sucha a povodní. Zároveň slouží jako filtr vody, zachycují a odbourávají znečišťující látky.

Vřesovitá stanoviště, s jejich drsnou krásou a odolnými obyvateli, nám připomínají, že i v zdánlivě nehostinných podmínkách se život prosazuje s nezdolnou silou.

Anežka Nováková

Ohrožení a ochrana vřesovišť

Vřesoviště, tato na první pohled nehostinná a drsná místa, patří k nejcennějším a nejohroženějším biotopům v České republice. Jejich existence je vázána na specifické podmínky - chudé kyselé půdy, vysokou vlhkost a specifické rostlinné a živočišné druhy. Právě tyto unikátní ekosystémy však čelí mnohým hrozbám. Mezi nejvýznamnější patří zarůstání konkurenčně silnějšími druhy, zejména v důsledku atmosférického spadu dusíku, a změny vodního režimu. Odvodňování okolních pozemků pro zemědělství nebo lesnictví má za následek vysychání vřesovišť, čímž dochází k úbytku vhodných stanovišť pro specializované druhy rostlin a živočichů. Pro zachování vřesovišť je klíčová cílená péče. Ta spočívá především v odstraňování náletových dřevin, obnově tradičního obhospodařování, jako je pastva ovcemi, a v některých případech i v kontrolovaném vypalování. Tyto zásahy pomáhají udržovat charakteristickou mozaiku stanovišť a podporují biodiverzitu vřesovišť.

Zajímavosti o vřesovištích

Vřesoviště, pro laika možná jednotvárná krajina, skrývají překvapivé množství zajímavostí. Vznikají na chudých, kyselých půdách, často v místech s vysokou hladinou spodní vody. Tyto podmínky vyhovují jen omezenému množství rostlinných druhů, mezi nimiž dominují vřesy, borůvky a brusinky. Vřes obecný, symbol těchto biotopů, kvete na podzim a barví tak krajinu do fialova. Vřesoviště jsou domovem specifické fauny, adaptované na zdejší drsné podmínky. Žijí zde vzácní bezobratlí, plazi i ptáci, například tetřívek obecný, pro kterého jsou vřesoviště klíčovým hnízdním prostředím. V minulosti byla vřesoviště často přeměňována na pole a lesy, čímž docházelo k úbytku těchto cenných biotopů. Dnes jsou vřesoviště chráněna a jejich rozloha se postupně zvětšuje díky cílenému managementu, jako je pastva ovcí nebo řízené vypalování.

Tipy na výlet na vřesoviště

Vřesoviště, to je doslova a do písmene magický svět barev a vůní. Rozprostírají se na chudých půdách, kde se daří jen těm nejodolnějším rostlinám. Dominantou jsou samozřejmě vřesy, které na podzim hýří všemi odstíny fialové. Nezapomeňte ale, že vřesoviště zdaleka nejsou jen o vřesu. Rostou tu i další zajímavé rostliny, jako jsou brusnice borůvky, klikva bahenní nebo masožravá rosnatka okrouhlolistá. A pokud budete mít štěstí, zahlédnete i některého z vzácných živočichů. Své útočiště tu nachází například ještěrka živorodá, tetřívek obecný nebo vzácný motýl modrásek bahenní. Při procházce vřesovištěm dbejte na zvýšenou opatrnost. Pohybujete se v chráněném území a je důležité chovat se ohleduplně k přírodě. Nezapomeňte na pevnou obuv, abyste se nezabořili do podmáčené půdy.