Poznejte stromy podle kabáty z kůry

Barva kůry

Barva kůry je jedním z nejnápadnějších znaků stromů, zvláště v zimě, kdy listy opadají. Může se lišit v závislosti na druhu stromu, ale i na jeho stáří, stanovišti a zdravotním stavu.

Mladé stromy mívají kůru hladkou a světlejší, zatímco starší stromy ji mají často hrubou, rozpraskanou a tmavší. Například buk lesní má v mládí kůru šedou a hladkou, ale s věkem se stává stříbrošedou a rozpraskanou do obdélníkových destiček.

Některé druhy stromů se poznají podle specifické barvy kůry. Bříza bělokorá má kůru bílou s černými pruhy, zatímco borovice lesní má kůru v horní části koruny oranžově červenou. Dub letní má kůru tmavě šedou s hlubokými trhlinami, zatímco habr obecný má kůru hladkou a stříbřitě šedou.

Při určování stromů podle kůry je důležité si všímat i dalších znaků, jako je tvar koruny, tvar listů nebo pupenů. Barva kůry sama o sobě nemusí být vždy jednoznačným vodítkem.

Struktura kůry

Kůra stromu je jako jeho občanský průkaz – stačí se naučit pár základních znaků a hned budete vědět, s kým máte tu čest. Není to jen o barvě, i když ta je samozřejmě důležitá. Hladká, šedá kůra? To bude nejspíš buk. Ale co když je ta šedá kůra popraskaná a tvoří jakoby obdélníkové destičky? Pak se díváte na javor mléč.

Důležitá je i struktura kůry. Některé stromy, jako třeba bříza, mají kůru, která se odlupuje v tenkých, papírových pruzích. Jiné, jako dub, mají kůru hluboce rozbrázděnou, s výraznými vertikálními prasklinami. A co teprve borovice s její šupinatou kůrou, která se odlupuje v nepravidelných plátech!

Nezapomínejte ale, že vzhled kůry se může lišit i v závislosti na stáří stromu. Mladé stromky mívají kůru hladší a tenčí, zatímco starší stromy se pyšní kůrou silnější a s výraznější texturou.

Takže až se příště vydáte na procházku do lesa, zkuste se podívat na stromy s větší pozorností. Možná budete překvapeni, kolik se toho o nich dá z jejich kůry vyčíst!

Hloubka brázd

Hloubka a tvar brázd na kůře stromu slouží jako další užitečný identifikační znak. U mladých stromků bývá kůra hladká a pružná, s věkem se však mění. Některé druhy si udržují hladkou kůru po celý život, například buk lesní, jehož kůra zůstává hladká a šedá i u starých jedinců. Jiné stromy, jako dub letní, vytvářejí hluboké, vertikální brázdy, které se s věkem prohlubují a vytvářejí charakteristickou strukturu. Bříza bělokorá je snadno rozpoznatelná podle své bílé, papírové kůry, která se odlupuje v tenkých vrstvách. Naopak borovice lesní má kůru rozbrázděnou do červenohnědých, šupinatých plátů. Hloubka a tvar brázd se liší druh od druhu a můžou být ovlivněny i podmínkami prostředí, ve kterých strom roste. Proto je důležité brát v úvahu i další znaky, jako je tvar koruny, listů nebo plodů, pro přesnou identifikaci stromu.

Kůra stromu je jako otisk prstu - každý druh má svůj vlastní, jedinečný vzor. Naučit se číst tyto přírodní hieroglyfy otevírá dveře do fascinujícího světa stromů a jejich příběhů.

Eliška Nováková

Tvar a uspořádání brázd

Brázdy, ty nezaměnitelné rýhy na kůře stromů, nám můžou prozradit mnohé o jejich identitě. Nejde jen o to, jestli tam jsou, ale i jak vypadají. U některých druhů, jako je habr obecný, jsou brázdy spíše mělké a husté, vytvářející na kmeni dojem jakési sítě. Naproti tomu dub letní se pyšní hlubokými, širokými brázdami, které se kříží v nepravidelných obdélnících a dodávají mu majestátní vzhled. U břízy bělokoré zase najdeme hladkou kůru s jemnými, vodorovnými pruhy, která se odlupuje v tenkých, papírových plátech. A co teprve borovice lesní s její šupinatou kůrou, která se odlupuje v nepravidelných plátech a odhaluje tak oranžové až červenohnědé odstíny? Tvar a uspořádání brázd se liší druh od druhu a s trochou cviku se z nich stane další užitečný nástroj při určování stromů v lese i ve městě.

Přítomnost lišejníků a mechů

Lišejníky a mechy, rostoucí na kůře stromů, můžou být skvělým vodítkem při jejich určování. Nejsou to paraziti, ze stromů nesaají živiny, ale využívají je jako podklad. Jejich přítomnost, nebo naopak absence, nám napoví o vlastnostech kůry a prostředí, ve kterém strom roste. Některé druhy lišejníků jsou citlivé na znečištění ovzduší a rostou jen v čistém prostředí. Naopak, jiné druhy jsou tolerantní a snesou i znečištěnější ovzduší.

Například stromy s hladkou kůrou, jako buk nebo bříza, hostí odlišné druhy lišejníků než stromy s hrubou kůrou, jako dub nebo borovice. Hladká kůra zadržuje méně vlhkosti a poskytuje lišejníkům méně úkrytů. Proto na ní najdeme spíše druhy, které snášejí sucho a sluneční záření. Naopak, hrubá kůra poskytuje lišejníkům více vlhkosti a úkrytů, a proto na ní rostou i druhy, které preferují vlhčí a stinnější prostředí.

Při určování stromů podle lišejníků a mechů je důležité si všímat jejich tvaru, barvy a struktury. Pro začátečníky je vhodné používat atlas lišejníků, který pomůže s jejich identifikací.

Vůně kůry

Vůně kůry je často přehlíženým, ale překvapivě spolehlivým vodítkem při určování stromů. Některé druhy stromů mají tak charakteristické aroma, že je poznáte i se zavřenýma očima. Vezměte si například borovici lesní – její kůra voní po pryskyřici a jehličí, evokuje procházku sluncem prohřátým lesem. Podobně bříza bělokorá má nasládlou, lehce mentolovou vůni, která je nejintenzivnější na jaře. Naopak dub letní má kůru s těžší, zemitou vůní, která připomíná kůži.

Nebojte se při procházkách přírodou kůru stromů jemně promnout mezi prsty a přivonět si. Všímejte si nejen intenzity vůně, ale i jejích jednotlivých složek – je sladká, kořeněná, pryskyřičná, nebo spíše nakyslá? Vytvořte si vlastní čichovou mapu stromů ve vašem okolí a objevte fascinující svět stromových vůní. Pamatujte ale, že kůra stromů je živý organismus a její vůně se může lišit v závislosti na ročním období, stáří stromu i podmínkách prostředí.

Mladé versus staré stromy

Rozpoznávání stromů podle kůry je jako luštění detektivky. Každý strom má svůj unikátní otisk, který se s věkem mění. Mladé stromky se pyšní hladkou, často světlou kůrou, která jim dodává křehký vzhled. Bříza bělokorá je toho zářným příkladem s její ikonickou bílou kůrou, která s věkem tmavne a praská. Podobně buk lesní v mládí hladký a šedý, získává s lety drsnější texturu.

Starší stromy se naopak chlubí kůrou, která vypráví příběhy o čase a živlech. Hluboké brázdy, praskliny a lišejníky svědčí o letech strávených na slunci, větru a dešti. Dub letní, symbol síly a odolnosti, se pyšní mohutnou, hluboce rozbrázděnou kůrou, která je v ostrém kontrastu s hladkou kůrou mladých dubků. Borovice lesní, s hladkou a oranžovou kůrou v mládí, se s věkem mění k nepoznání. Její kůra hrubne, tmavne a v dolní části kmene se tvoří hluboké brázdy.

Pozorování kůry je tak klíčem k poznání nejen druhu stromu, ale i jeho historie.

Typické příklady: bříza

Bříza je učebnicovým příkladem stromu, který poznáte na první pohled podle kůry. Její bílá kůra s charakteristickými černými pruhy je nezaměnitelná. Mladé břízy mají kůru hladkou a lesklou, s nádechem do hněda nebo růžova. S přibývajícím věkem se kůra stává bělejší a začínají se na ní objevovat tmavé, horizontální pruhy. Tyto pruhy, lenticely, slouží k dýchání stromu. Starší břízy mají kůru popraskanou a drsnou, v dolní části kmene často ztmavne a připomíná spíše kůru dubu. I přes tyto změny si bříza zachovává svůj charakteristický vzhled a snadno ji rozeznáte od ostatních stromů.

Typické příklady: dub

Dub je majestátní strom s nezaměnitelnou kůrou, která se s věkem mění. Mladé duby mají hladkou, šedohnědou kůru. Jak dub roste a zraje, kůra se stává hrubší a popraskanější. U starších dubů je kůra hluboce rozbrázděná s výraznými vertikálními prasklinami a hřebeny. Barva kůry se také mění, od šedohnědé po tmavě hnědou až téměř černou.

Strom	Popis kůry
Bříza bělokorá (Betula pendula)	Bílá, hladká, loupající se v tenkých vrstvách.
Dub letní (Quercus robur)	Tmavě šedá až černá, hluboce rozbrázděná.
Buk lesní (Fagus sylvatica)	Hladká, šedá, tenká.

Existuje několik druhů dubů, které se vyskytují v České republice, jako je dub letní a dub zimní. I když se jejich kůra může mírně lišit, obecné znaky, jako jsou hluboké brázdy a tmavá barva, zůstávají podobné.

Při určování dubu podle kůry je důležité si všimnout nejen struktury, ale také barvy a celkového vzhledu. Dubová kůra je odolná a má charakteristickou texturu, která je na domak drsná.

Pozor, abyste si dub nespletli s bukem, jehož kůra je hladká a šedá.

Typické příklady: buk

Buk lesní (Fagus sylvatica) poznáte snadno, jeho kůra je nezaměnitelná. Je hladká, šedá a vypadá jako sloní noha. Buk je dlouhověký strom a jeho kůra se s věkem téměř nemění. Můžete na ní najít jizvy a praskliny, ale ty jsou spíše výsledkem poranění než stárnutí. Mladé buky mají kůru tenčí a hladší, starší buky pak tlustší s drobnými prasklinami. Barva kůry buku se může mírně lišit v závislosti na stanovišti a expozici slunci. Buky rostoucí na slunných místech mohou mít kůru světlejší, zatímco buky rostoucí v hustém lese budou mít kůru tmavší.

Tipy pro pozorování kůry

Pozorování kůry stromů je jako luštění detektivky. Každý strom má svůj unikátní "otisk prstu" a s trochou cviku ho zvládnete rozpoznat i vy. Zaměřte se na barvu – od bílé břízy po tmavou kůru dubu. Sledujte strukturu – hladká jako buk nebo rozpraskaná jako javor? Všímejte si vzorů – borovice s deskami, habr s "hadí kůží". Nebojte se kůry dotknout, ale s citem. Některé stromy mají kůru drsnou, jiné překvapí hebkostí. Všímejte si i detailů – lišejníků, mechů, stop po opadaných větvích. Pro začátek si vyberte jeden druh stromu a sledujte ho v průběhu roku. Uvidíte, jak se jeho kůra mění s počasím a stářím. Nezapomeňte si s sebou vzít zápisník a tužku, abyste si mohli dělat poznámky a kreslit náčrty. Ať už se vydáte do lesa nebo do parku, užijte si dobrodružství s poznáváním stromů!

Užitečné mobilní aplikace

V dnešní době chytrých telefonů existuje spousta aplikací, které vám pomohou s identifikací stromů přímo v terénu. Stačí namířit fotoaparát na kůru stromu a aplikace vám prozradí o jaký druh se jedná. Mezi nejpopulárnější aplikace patří PlantNet, iNaturalist nebo PictureThis. Tyto aplikace fungují na principu porovnávání vaší fotografie s rozsáhlou databází rostlin a stromů. Kromě identifikace vám často nabídnou i další užitečné informace o daném druhu, jako je jeho výskyt, charakteristika nebo zajímavosti.

Nezapomeňte ale, že i ty nejlepší aplikace můžou někdy selhat. Proto je vždycky dobré ověřit si získané informace z více zdrojů, například v odborné literatuře nebo na webových stránkách věnovaných dendrologii.