Objevte tajemství nejsušší pouště světa

Extrémní suchost Atacamy

Atacama v Jižní Americe je známá jako nejsušší poušť na světě. Její extrémní suchost je způsobena kombinací faktorů. Andy brání vlhkému vzduchu z Amazonie, aby se dostal do pouště, a studený Humboldtův proud v Tichém oceánu ochlazuje vzduch a brání tak tvorbě srážek. Některé meteorologické stanice v Atacamě nikdy nezaznamenaly déšť a průměrné srážky jsou pouhých 15 mm ročně. Tato extrémní suchost vytváří nehostinné prostředí pro většinu rostlin a živočichů. Přesto se i v Atacamě vyskytuje život. Některé druhy rostlin se přizpůsobily tak, že získávají vlhkost z mlhy, která se v poušti tvoří. Žijí zde i živočichové jako lamy, viskači a plameňáci, kteří se živí řasami a drobnými živočichy, kteří se dokázali přizpůsobit drsným podmínkám. Extrémní suchost Atacamy z ní dělá fascinující přírodní laboratoř pro studium adaptace života na extrémní podmínky.

Poloha a rozloha pouště

Nejsou to rozlehlé pláně Sahary ani vyprahlé pláně Atacamy, co hostí titul nejsušší pouště světa. Tento titul náleží místu mnohem menšímu a na první pohled nehostinnějšímu - poušti Atacama v Chile. Konkrétně se bavíme o jejím srdci, oblasti mezi městy Copiapó a Antofagasta, kde srážky dosahují pouhých pár milimetrů za rok, a to i méně než slavné Údolí smrti v Kalifornii. Pro představu, některé části této extrémní pouště nezaznamenaly déšť po celá staletí! Rozloha této hyperaridní oblasti je relativně malá v porovnání s giganty jako Sahara nebo Antarktická polární poušť. Nicméně její poloha sevřená mezi Pacifikem a Andami vytváří jedinečné klimatické podmínky, které z ní dělají místo s nejnižší vlhkostí vzduchu na planetě. Studený Humboldtův proud ochlazuje vzduch a brání tak vzniku srážek, zatímco Andy blokují vlhký vzduch z Amazonie.

Vznik a historie Atacamy

Atacama, rozkládající se na západním pobřeží Jižní Ameriky, je považována za nejsušší poušť na světě. Její vznik a vývoj jsou fascinujícím příběhem geologických procesů a klimatických změn trvajících miliony let. Před zhruba 200 miliony lety, v období jury, se začala formovat pohoří Andy v důsledku srážky tektonických desek Nazca a Jihoamerické. Toto vrásnění a zvedání horstva vedlo k zablokování vlhkého vzduchu od Atlantiku, čímž se oblast dnešní Atacamy ocitla ve srážkovém stínu.

Před 15 miliony lety se vlivem tektonické aktivity začal formovat i chladný oceánský proud Humboldt, který dále přispěl k ariditě regionu. Studená voda proudu ochlazuje vzduch nad sebou, čímž snižuje jeho schopnost nést vlhkost. Vzniká tak inverzní vrstva atmosféry, která brání vzniku srážek. Extrémní sucho panující v Atacamě po miliony let znemožnilo erozi a zvětrávání hornin, čímž se zachovaly jedinečné geologické útvary a minerální složení. Některé oblasti Atacamy nezaznamenaly déšť po staletí a průměrné srážky se pohybují pod 15 mm ročně.

Minimální srážky a vlhkost

Nejsouší pouště světa se vyznačují extrémně nízkými srážkami a vlhkostí vzduchu. Tyto faktory hrají klíčovou roli v jejich aridním charakteru a nedostatku vegetace. Například Atacama v Jižní Americe, často označovaná za nejsušší poušť na Zemi, přijímá v průměru méně než 15 milimetrů srážek ročně. Některé oblasti Atacamy dokonce nezaznamenaly déšť po celá desetiletí. Nízká vlhkost vzduchu, často pod 25 %, dále zhoršuje suchost prostředí. Tento nedostatek vlhkosti má za následek rychlé odpařování vody, čímž se ztěžuje přežití rostlin a živočichů. Extrémní suchost také přispívá k erozi a formování charakteristických pouštních krajin s dunami, skalními útvary a rozsáhlými solnými pláněmi.

Vliv Humboldtova proudu

Ačkoliv se může zdát, že oceánské proudy jsou od pouští na míle daleko, opak je pravdou. Humboldtův proud, chladný mořský proud, který omývá západní pobřeží Jižní Ameriky, hraje klíčovou roli v existenci nejsušší pouště světa - Atacamy. Tento proud, přicházející z Antarktidy, ochlazuje vzduch nad sebou a snižuje jeho schopnost nést vlhkost. Výsledkem je minimum srážek v oblasti, kterou proud ovlivňuje. Vzduch, ochuzený o vlhkost nad studeným Humboldtovým proudem, se pak pohybuje směrem k pevnině, kde se setkává s horkým a suchým vzduchem z vnitrozemí. Tato kombinace vytváří extrémně suché podmínky, které jsou pro Atacamu typické. Bez vlivu Humboldtova proudu by Atacama pravděpodobně nebyla tak suchá, jak ji známe dnes. Místo vyprahlé pustiny by se zde mohlo rozkládat zelené pobřeží, podobné tomu, které nalezneme v jiných částech světa se srovnatelnou zeměpisnou šířkou.

Srovnání nejsušších pouští světa

Vlastnost	Atacama (Chile)	Sahara (Severní Afrika)
Průměrné roční srážky	Méně než 15 mm	Méně než 25 mm
Rozloha	Přibližně 105 000 km²	Přibližně 9 200 000 km²
Teplota	Velké rozdíly mezi dnem a nocí, průměr okolo 18 °C	Extrémní teploty, průměr okolo 30 °C

Život v nehostinných podmínkách

Poušť Atacama v Chile je považována za nejsušší nepolární poušť na světě. Některé oblasti Atacamy nezaznamenaly déšť po staletí a průměrné srážky dosahují pouhých 15 milimetrů za rok. Extrémní sucho, intenzivní sluneční záření a nadmořská výška vytvářejí pro život neuvěřitelně nehostinné prostředí. Přesto se i zde najdou organismy, které se dokázaly těmto podmínkám přizpůsobit. Některé druhy rostlin, jako jsou například lišejníky a kaktusy, přežívají díky schopnosti absorbovat vlhkost z mlhy, která se v poušti tvoří. Hmyz a drobní plazi se zase chrání před sluncem v norách a aktivují se pouze v noci, kdy teploty klesají. Život v Atacamě je důkazem neuvěřitelné odolnosti a přizpůsobivosti života na Zemi.

Adaptace rostlin a živočichů

Nejsou to jen nekonečné duny. Život si razí cestu i v nejsušších koutech světa, jako je poušť Atacama v Chile. Extrémní podmínky s minimálními srážkami, intenzivním slunečním zářením a velkými teplotními výkyvy si vyžádaly pozoruhodné adaptace u rostlin a živočichů. Rostliny se musely naučit hospodařit s vodou. Mnohé z nich, jako například kaktusy, si vyvinuly schopnost ukládat vodu do svých stonků a listů. Jiné, s hlubokými kořeny, sahají pro vzácnou vláhou hluboko do země. Některé rostliny se spoléhají na krátká období dešťů, během kterých rychle vyrostou, vykvetou a zanechají semena, která přečkají do dalšího deště. Živočichové se museli přizpůsobit nedostatku vody a potravy, ale i extrémním teplotám. Hmyz a plazi si vyvinuli voskové povlaky na těle, které minimalizují ztrátu vody. Někteří živočichové, jako například fenek, mají velké uši, které jim pomáhají regulovat tělesnou teplotu. Mnoho zvířat je aktivních v noci, kdy je chladněji a hledají potravu. Poušť Atacama je důkazem odolnosti života. I v nejnáročnějších podmínkách se rostliny a živočichové dokázali adaptovat a vytvořit fascinující ekosystém.

Poušť Atacama, rozkládající se na západním pobřeží Jižní Ameriky, je považována za nejsušší nepolární poušť na světě. Některé meteorologické stanice v Atacamě nikdy nezaznamenaly déšť.

Matouš Dvořák

Astronomické observatoře

Ačkoliv by se mohlo zdát, že extrémní sucho Atacamy astronomickým pozorováním nepřeje, opak je pravdou. Nedostatek srážek znamená minimum oblačnosti, a tedy i jasnou noční oblohu po většinu roku. Tato kombinace s vysokou nadmořskou výškou a minimálním světelným znečištěním činí z Atacamy ideální místo pro zkoumání vesmíru. Není proto divu, že se zde nachází jedny z nejvýznamnějších astronomických observatoří světa. Mezi ně patří například observatoř ALMA, komplex radioteleskopů zkoumající nejstarší galaxie, nebo Very Large Telescope (VLT), jeden z nejvýkonnějších pozemských dalekohledů vůbec. Tyto observatoře lákají astronomy a astrofyziky z celého světa, kteří zde nacházejí unikátní podmínky pro svá bádání.

Těžba nerostných surovin

Nejsušší pouště světa, jako je Atacama v Jižní Americe, skrývají pod svým vyprahlým povrchem překvapivé bohatství – nerostné suroviny. Extrémní aridita těchto oblastí vedla k formování unikátních ložisek, která jsou jinde na planetě vzácná. Vysoká míra odpařování vody v průběhu milionů let zde koncentrovala minerály a vytvořila ložiska mědi, lithia, boru, dusičnanů a dalších surovin. Těžba těchto nerostů hraje klíčovou roli v ekonomice okolních regionů, ale zároveň představuje značnou ekologickou zátěž. Odpadové vody a prach z těžby ohrožují křehký ekosystém pouští a omezené vodní zdroje. Vzhledem k rostoucí poptávce po surovinách, zejména pro výrobu baterií a elektroniky, je nezbytné hledat udržitelné způsoby těžby v těchto cenných a zároveň zranitelných oblastech. Budoucnost těžby v nejsušších pouštích světa závisí na nalezení rovnováhy mezi ekonomickými zájmy a ochranou životního prostředí.

Turismus a jeho dopady

Nejsušší poušť na světě, Atacama v Chile, se stává stále populárnější turistickou destinací. Návštěvníci z celého světa přijíždějí obdivovat její nadpozemskou krásu – rozlehlé solné pláně, majestátní sopky a fascinující útvary z písku a kamene. Tento nárůst turismu, ačkoliv ekonomicky prospěšný, s sebou přináší i výzvy. Zvýšená doprava a turistická infrastruktura zatěžují křehký ekosystém pouště. Například, jízda off-road vozidel mimo vyznačené trasy poškozuje půdu a vegetaci, která se v tomto suchém prostředí obnovuje jen velmi pomalu. Dochází také k produkci odpadu a znečištění, které ohrožuje vzácné rostliny a živočichy. Je proto nezbytné, aby byl turismus v Atacamě rozvíjen udržitelným způsobem. To zahrnuje podporu ekoturismu, vzdělávání návštěvníků o důležitosti ochrany přírody a zavádění přísnějších pravidel pro minimalizaci dopadu na životní prostředí. Pouze tak můžeme zajistit, aby krása nejsušší pouště na světě zůstala zachována i pro budoucí generace.

Ochrana unikátního ekosystému

Nejsou to jen nekonečné duny. Život se zde, i přes extrémní podmínky, uchytil a vytvořil fascinující, leč křehký ekosystém. Jeho ochrana je v dnešní době, poznamenané klimatickými změnami a rostoucím tlakem na přírodní zdroje, důležitější než kdy dříve. Atacama čelí hrozbám jako je nelegální těžba, znečištění a dopady cestovního ruchu. Tyto aktivity narušují křehkou rovnováhu a ohrožují vzácné druhy rostlin a živočichů, kteří si na toto nehostinné prostředí zvykli. Pro zachování tohoto unikátního koutu světa je nezbytné zavést a důsledně dodržovat přísná ochranná opatření. Důležitá je také osvěta a vzdělávání, které pomohou zvýšit povědomí o nutnosti chránit tento křehký ekosystém. Jen tak můžeme zajistit, aby Atacama, nejsušší poušť světa, se svou krásou a tajemstvím, uchvátila i budoucí generace.