partneři

Cesky Rybarsky Svaz

Přihlášení :: Registrace
ČERVEN 2019
Jan Sýkora | Editorial | Komentáře
AŤ JE O ČEM VYPRÁVĚT U PIVA
 
Naprostá spokojenost. To lze vyčíst nejenom z výrazu, ale také z postoje úspěšného lovce z titulní strany našeho červnového čísla. V mariňácké čapce, pruhovaném tričku a šortkách si užívá teplého dne u vody. Kdo ví, třeba si při lovu dopřál i jedno, dvě pivka. Ale nejdůležitější je samozřejmě sumeček, kterého svírá v levé ruce. A co na tom, že nedosahuje úctyhodných délek?
 
Každý rybář prožívá svůj vlastní příběh. Každý má svá oblíbená místa lovu, své oblíbené revíry a své oblíbené období dne, při němž s důvěrou nahazuje svou (oblíbenou) montáž do vody. Ale každý rybář má také své promarněné šance a neodhalená tajemství při nedokončených soubojích. Anebo osudové druhy ryb, které se mu nedaří chytit anebo jen hodně stěží.
 
To všechno nás rybáře spojuje. Proto si toho máme tolik co vyprávět, když se potkáme u vody, na výstavě nebo třeba u piva.
 
Kdy se mi pod kůži vryla moje osudová ryba, můžu říct hned. Na obzoru se zrovna klubalo slunce, já měl nahozené pruty na těžko (tehdy o feederu cosi věděl snad jen pan Tychler) a tvrdohlavě vzdoroval chladnému ránu zabalený do péřovky. V tu chvíli se to stalo. Na hladině se ozvala rána. Byla tak agresivní a nečekaná, až z toho trochu zamrazilo. Pohled se mi v to místo stočil automaticky a já ještě stačil zahlédnout déšť rybiček prchajících každá jiným směrem.
 
„Připravte se, boleni jsou tady,“ řekl tehdy můj strýc, který společně s mým otcem na kamenném břehu Sečské přehrady vysedával pravidelně.
 
A jak řekl, tak se stalo. Přijeli kapři, kteří, jak jsem zjistil při dalších návštěvách, připlouvali k našemu místu vždy v naprosto stejném čase. Měli jsme pak hodinu plné ruce práce. Čihátka před pruty se houpala, my zasekávali, přitahovali, kleli, když se ryba pustila a podebírali a měřili a zapisovali a smáli se, protože to byla rybařina se vším všudy.
 
Čas od času naši pozornost ale přece jen vyrušilo to agresivní plácnutí do vody a zběsilý úprk lovených rybek. Zatímco chlapi ho přijali jako součást ranního rybolovu, mě ten zvuk pokaždé vytrhl ze soustředění.
 
Netrvalo dlouho a usmyslel jsem si, že na bolena vyzraji. Útočící kousky měly určitě přes půl metru a já si na ně nachystal rotační třpytku a bronzovou plandavku, což byly tehdy moje nejúčinnější nástrahy, nakráčel jsem do vody a začal nahazovat. Neměl jsem ani záběr. A co víc, boleni útočili vždy daleko ode mě, okoukaná místa byla naprosto nečinná. Když jsem se pak přesunul k místu jejich ataku, oni zase zalovili na mém původním místě. Zkoušel jsem to takhle ještě další tři dny, ale ani jednou se mi nepodařilo přesvědčit bolena, aby na moji nástrahu zaútočil. Poníženě jsem se pak vrátil k prutům s krmítky a foukanou kukuřicí.
 
Po nějaké době jsme na Seč přestali jezdit a typické bolení útoky a vějíře malých rybek prchajících všemi směry pro mě zůstaly vzpomínkou. A jak ubíhal čas, postupně ji překryly jiné myšlenky a všední starosti. Až letos, když jsem si přečetl článek Tomáše Fiedlera o lovu bolenů, který je otištěn v tomto čísle, mi ta vzpomínka ožila. Mám teď k dispozici nový arzenál informací, nakoupené vybavení a v kalendáři zaškrtnuté tři dny, ve kterých se hodlám na Seči podívat na východ slunce.
 
A kdo ví, třeba se budu při ranním rozbřesku moci postavit před fotoaparát s podobným vítězným výrazem a postojem, jako náš chlapík z obálky.
 
Přeju i vám hodně štěstí při zdolávání vašich snů, vždyť sezona dravců právě startuje!
 
Ondřej Cupal

 

Komentáře

Přidat komentář:

 
kvì 24th, 10:42 | Jan Sýkora

dub 24th, 06:51 | Jan Sýkora

bøe 24th, 08:35 | Jan Sýkora

úno 24th, 12:55 | Jan Sýkora

led 13th, 22:00 | Jan Sýkora

lis 30th 2018, 08:05 | Jan Sýkora

øíj 29th 2018, 07:17 | Jan Sýkora

záø 22nd 2018, 09:47 | Jan Sýkora

srp 22nd 2018, 20:35 | Jan Sýkora

srp 1st 2018, 09:31 | Jan Sýkora

èen 16th 2018, 17:34 | Jan Sýkora

èen 16th 2018, 17:28 | Jan Sýkora

< předchozí1234567