Facebook

partneři

Český rybářský svazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
JAK SE TO MÁ S LOSOSEM V ČECHÁCH? TAKTO!
Rokem 2008 bylo ukončeno prvních deset let projektu navrácení lososa obecného (atlantského) na území ČR. Po dobu devíti let byl projekt většinově financován ze státní dotace realizované prostřednictví Agentury ochrany přírody a krajiny z Programu péče o krajinu MŽP ČR. Část projektu byla financována z vlastních prostředků ČRS a v několika posledních letech významnou podporu poskytuje také společnost Veolia.
 
V jubilejním desátém roce přišlo nemilé a vcelku neočekávané překvapení, když AOPK žádost o podporu na nákup dalších jiker v rámci importu plánovaného pro podzim 2008 zamítla. Byli jsme nuceni nalézt vhodné náhradní řešení, které zabezpečí kontinuální průběh projektu i nadále. Vstříc nám vyšel dlouholetý spolupracovník z Německa pan G. Ermisch. Právě na líhni v Langburkersdorfu jsou jikry dovážené společně s mlíčím lososů ze švédského Laholmu (řeka Lagan) oplodňovány a následně inkubovány. V dosavadním průběhu projektu repatriace lososa byla obvykle asi jedna třetina jiker ve stadiu očních bodů transferována do líhní našich MO (Děčín, Postoloprty) k dolíhnutí a odchovu do stadia plůdku. Zbylá část celkového množství jiker zůstala k stejnému účelu na německé profesionální líhni. Vysazování plůdku se zbytkem žloutkového váčku nebo již odkrmovaného tak probíhalo vždy na konci dubna či začátku května.
 
V nouzi poznáš přítele
Zásadní pomoc G. Ermische z Langburkersdorfu spočívá v tom, že přijal variantu řešení, kdy již nebudeme nakupovat jikry, ale až plůdek, optimálně připravený k vysazení do volného prostředí vybraných potoků. Veškerá rizika spojená s případným úhynem jiker v době inkubace nebo později lososího plůdku po čas jeho odchovu a související vysoké finanční ztráty bere německý kolega na sebe.
 
Aby mohl být objednán plůdek pro první odběr v roce 2009, bylo nutné zpracovat novou žádost o finanční podporu, tentokrát z Operačního programu životního prostředí. Dotace z tohoto programu je koncipována na tři roky, tj. 2009–2011 a předpokládá nákup 200 tisíc kusů plůdku lososa, který by měl být nadále vysazován do přítoků Labe, Kamenice, Ohře a Ploučnice.
 
Zda bude naší žádosti o podporu pokračování dlouhodobého projektu navrácení lososa vyhověno, to se dozvíme na jaře. V čase uzávěrky tohoto čísla Rybářství jsme ještě žili v očekávání. Ale pevně věříme, že uspějeme.
 
Toužíme po nových populacích „českého“ lososa
Následovat by měl další a ještě složitější projekt žádosti o dotaci na vybudování lososí líhně a odchovny na Ohři, nedaleko pod ÚN Nechranice. V této věci probíhá závěrečná projektová příprava. Pokud se vybudování a zprovoznění lososí líhně podaří, chtěli bychom v budoucnu vedle plůdku vysazovat také starší věkové kategorie lososa, a to nejen do potoků, ale také přímo do hlavních toků Ohře, Ploučnice, Kamenice, včetně kmenového toku Labe. Tak lze zabezpečit návrat většího počtu dospělých lososů migrujících z Atlantiku do Labe až k nám a postupné posilování nové populace „českých“ lososů.
 
Mohlo by to vyjít!
Po několika letech sporých záznamů o dalších návratech jedinců lososa z moře jsme v roce 2008 zaznamenali opět významnější úspěšný tah ryb na trdliště. Od roku 2002, kdy byli při zkušebním odlovu prokázáni čtyři dospělí lososi v Kamenici, byl rok 2008 doposud tím nejlepším v pokračování stabilizace lososa u nás. Nejdříve byl 5. listopadu nalezen v řece Kamenici na území NP České Švýcarsko jeden čerstvě uhynulý samec lososa v délce 87 cm a hmotnosti 4,5 kg. Ještě tentýž den byl odloven stejně velký samec o hmotnosti 4,8 kg poblíž jednoho z trdlišť, na kterém byla sledována také samice délky asi 70 cm. Odlovit se ji však nepodařilo a tak bylo od záměru umělého výtěru upuštěno.
 
V dalších dnech jsme společně s kolegy rybáři i ochranáři sledovali na trdlištích i mimo ně několik dalších dospělých jedinců, ale do přirozeného rozmnožování už jsme zasahovat nechtěli. Velmi důležitým aspektem poměrně četného výskytu lososa v Kamenici v listopadu uplynulého roku je výrazně zvýšený průtok Labe na konci října po dlouhodobém vícedenním dešti. Hladina Labe v oblasti soutoku s Kamenicí se tehdy zvýšila natolik, že stupeň tvořený štětovnicovou stěnou přestal být významnou migrační bariérou. Nesporně zvýšený průtok v Kamenici i Labi také inicioval migrační aktivitu lososovitých a ti v tomto období také úspěšně prostoupili do vyšších partií Kamenice přes obec Hřensko, až na území NP.
 
Hypotézy někdy opravdu platí
Tím byla zároveň potvrzena hypotéza, že stupeň tvořený zmíněnou štětovnicí u soutoku je významným limitujícím faktorem pro možnost výskytu lososů v Kamenici, kde je jejich monitoring na rozdíl od Labe dobře proveditelný. Ani technické opatření spočívající ve výřezu stěny štětovnice a osazení vertikálně uložených kamenů do profilu výřezu zatím není vyhovujícím řešením. Právě horší výsledky prokazatelného výskytu dospělých lososů způsobily, že se nejednou objevily také pesimistické názory na udržitelnost projektu navrácení lososa do Čech a jeho úspěšnost.
 
Bude proto velmi důležité, aby se migrační blok ve Hřensku vhodným způsobem odstranil a budou- li také hydrologicky příznivější podmínky, věřme, že lososi brzy budou běžnou součástí podzimního období na Kamenici. Po zesílení populace a při úspěšném uskutečnění popsaných záměrů našeho projektu pak snad i v dalších řekách.
 
No, uznejte sami… To by byla krása!
 
TOMÁŠ KAVA
FOTO: AUTOR
Článek byl otištěn v časopisu 4/2009
 
 

Komentáře

Přidat komentář: