partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
JAK JE TO S PŘECHOVÁVÁNÍM ULOVENÝCH RYB?
Jan Sýkora | Právní poradna | Komentáře
Odpovídá: JUDr. ALEXANDER ŠÍMA
 
Dotaz:
         
Chtěl bych se zeptat, jak je to s přechováváním ulovených a ponechaných ryb. Vím, že o tom pojednává zákon o ochraně a týrání zvěře i rybářský zákon, ale královehradecký svaz si udělal dodatek o přechovávání, kde se píše, že rybář může ponechanou rybu přechovávat jen do konce zákonem dané lovné doby. Za přechovávání ryby ulovené v předcházejícím dnu odebírá rybářská stráž povolenku a to i přesto, že rybu přechováváme v souladu s výše uvedenými zákony. Není to v rozporu s platnou legislativou?
David Fér
 
 
Odpověď:
         
Ustanovení § 1 odst. 2 zákona o rybářství nám připomíná, že při manipulaci s rybami jsme povinni respektovat další předpisy, mimo jiné též zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Stejně tak i prováděcí vyhláška k zákonu o rybářství č. 197/2004 Sb. v ust. § 15 odst. 3 uvádí, že uchovávání a usmrcování ulovených živých ryb se řídí výše zmíněným zákonem.
         
Výkon rybářského práva je definován v § 2 písm. f/ zákona o rybářství a spočívá též (co nás v dané chvíli nejvíc zajímá) v lovu a přisvojování si ryb. Z toho lze dovodit, že výkon rybářského práva končí tehdy, když rybář přestane vykonávat obě tyto činnosti, čili přestane vykonávat aktivity směřující k ulovení ryby a ulovené ryby si ponechá a tudíž si je přisvojí (samozřejmě v souladu s předpisy). Prosím, abychom se oprostili od slovíčkaření, tedy lov nekončí tím, že vytáhnu udici z vody, ale pokračuje ještě tím, že si balím náčiní, vytahuji vezírek z vody, rybu na místě zabíjím apod. Připomínám, že rybářská stráž nás může za určitých podmínek kontrolovat ještě při odchodu od vody v bezprostřední blízkosti revíru (§ 16 písm. b/, bod 2. zák. o rybářství).
         
Pokud si tak vymezíme dobu, po kterou rybář vykonává rybářské právo, pak tedy i tzv. bližší podmínky výkonu rybářského práva (BPVRP) stanovené uživatelem revíru ve smyslu ust. § 13 odst. 9 zákona o rybářství mohou upravovat specificky pro daný revír určité podmínky lovu, tedy i uchovávání přisvojených ryb. Ukončením lovu (viz výše) však - jak by řekli právníci - časová působnost těchto BPVRP končí. Na uchovávání přisvojených ryb po skončení lovu by se tedy už neměly vztahovat. Jen na okraj připomínám, že jde přece o zcela identickou situaci, kdy po skončení lovu si ulovenou rybu ponechám (tedy přisvojím) a uložím ji v mrazáku na chatě, v kufru auta, položenou vedle stanu, uchovanou ve vezírku; ryba už je prostě v mém vlastnictví a mohu s ní nakládat jak uznám za vhodné, ovšem tak, abych tím neporušoval zákony (viz ústavní zásada, že „vlastnictví zavazuje“).
         
Takže nahlíženo těmi ustanoveními zákona o rybářství, která se týkají pouze výkonu rybářského práva v užším smyslu, bych považoval BPVRP stanovené uživatelem východočeských revírů za překračující zákon. Jenomže, jak jsem už připomněl, zákon o rybářství i jeho prováděcí vyhláška nám (snad trochu nadbytečně, ale jistě důvodně) káže respektovat při uchovávání a usmrcování ryb zvláštní předpis, kterým je zákon č. 246/1992 Sb. A tady nastává velký problém. Jistě se najde hodně zastánců výkladu, podle něhož uchovávání ryb ve vezírku po uplynutí denní doby lovu (kdy tedy musí skončit lov sám) bude hodnoceno jako vystavení ryb tzv. utrpení podle § 3 písm. m/ tohoto zákona a půjde o týrání ryb, když nic jiného, tak podle § 4 písm. x/ téhož zákona. Tento názor zřejmě zastává uživatel východočeských rybářských revírů a proto ve svých BPVRP takovou praxi zakázal.
Podstatně benevolentnější výklad zastává (zatím) Rada ČRS, která schválila BPVRP platné pro MP rybářské revíry ČRS, když v čl. VIII uchovávání ulovených a přisvojených živých ryb povoluje s tím, že se snaží vyhovět zákonu č. 246/1992 Sb. a stanoví k tomu určité podmínky, především, že ryby mohou být uchovávány pouze ve vezírku, haltýři či jiném zařízení, které umožňuje rybě alespoň minimální pohyb. Nemohu tedy jednoznačně konstatovat, že by tyto BPVRP nerespektovaly zákon; naléhavě ale doporučuji, aby rybáři důsledně respektovali podmínku, že uschovaným rybám musí být zajištěn pohyb, aby prostě nebyly týrány. Jinou otázkou, vyžadující naléhavě řešení, je nepříznivý a těžko přijatelný stav, kdy jedny BPVRP stanoví výjimku z jiných BPVRP; v té změti předpisů se pak rybář jen těžko může dobře orientovat.
         
Soudím tedy, že zmíněné BPVRP (a to v obou verzích) v podstatě jen připomínají povinnosti, které pro rybáře beztak plynou ze zákona č. 246/1992 Sb., který jsme povinni respektovat podle § 1 odst. 2 zák. č. 99/2004 Sb. a § 15 odst. 3 vyhl. č. 197/2004 Sb. A protože jde o povinnosti, které tímto vyplývají ze zákona o rybářství, může jejich plnění kontrolovat rybářská stráž. A protože oba výklady zákona o rybářství i zákona na ochranu zvířat lze do určité míry akceptovat, musí se rybář řídit těmi BPVRP, které na daném revíru platí.
         
Objeví-li rybářská stráž při kontrole vezírek s rybami, ke kterému se nikdo nehlásí, bude se snažit zjistit majitele. Tím bude buď pytlák, nebo rybář, ale porušující BPVRP (zařízení k uchovávání ryb musí být označeno). Nezjistí-li majitele, pak může nalezené ryby s vezírkem (nebo jen vezírek) zadržet podle § 16 písm. c/ bod. 2. zákona o rybářství, neboť je důvodné podezření, že tím byl spáchán

Komentáře

Přidat komentář: