Facebook

partneři

Český rybářský svazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
Rybářská stráž kontra revizoři MHD
Martin Klemeš | Novinky | Komentáře

PRÁVNÍ PORADNA

 

RYBÁŘSKÁ STRÁŽ kontra REVIZOŘI MHD

V Rybářství č. 4/2010 byla zveřejněna v této rubrice odpověď na otázku, zda může RS zadržet pytláka nebo rybáře, který se dopustil rybářského přestupku. Moje odpověď tehdy zněla, že prakticky nikoliv. Kolega Václav Horáček mě upozornil na článek v tisku, který naznačoval, že např. revizoři v prostředcích MHD mají právo černého pasažéra zadržet do příjezdu Policie ČR. Člen rybářské stráže se tedy důvodně ptá, proč by tuto možnost neměla mít i RS.

Ještě než se dostaneme k informaci, která se objevila v tisku, vrátím se ke zmiňované odpovědi z Rybářství  4/2010. Nejen, že na ní nemám co měnit, ale dokonce došlo ke zhoršení situace v tom smyslu, že v mezidobí byla přijata novela trestního zákona, která skutkovou podstatu trestného činu pytláctví (§ 304 tr. zák.) upravuje takto: „Kdo neoprávněně loví ryby… v hodnotě nikoliv nepatrné…“ Čili trestného činu pytláctví se nedopouští jen ten, kdo už ulovil neoprávněně ryby v hodnotě nad 5000 Kč, ale už i ten, kdo ryby v této hodnotě loví (aniž by je skutečně ulovil). Jak se taková skutečnost může prokazovat, to ví jen tvůrce trestního zákona. Uvědomme si, že zadržuje-li RS (či kdokoli jiný) pytláka při páchání trestného činu, musí si být vědom, že pytlákovi musí být prokázáno, že lovil ryby v hodnotě nad 5000 Kč (to je součást skutkové podstaty trestného činu, jinak nejde o trestný čin). A to prokázat prostě nejde.

Nyní k oněm oprávněním revizora v dopravním prostředku. Článek v tisku vychází z interpretace odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR (dále jen NSS) ze dne 9. 10. 2010 č. j. 1 As 34/2010-73. Ten v části, která nás zajímá, vychází ze zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 37 odst. 4 tohoto zákona pověřená osoba (revizor) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy… je oprávněna vyloučit z přepravy cestujícího, který se na výzvu pověřené osoby neprokáže platným jízdním dokladem a nesplní povinnost zaplatit jízdné a přirážku, uložit zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje k vymáhání jízdného; osobními údaji jsou jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a adresa trvalého pobytu. Právům pověřené osoby (revizora) korespondují povinnosti cestujícího. Ten je, mimo jiné, povinen podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu revizora setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího (tedy policisty nebo obecního strážníka). Nejvyšší správní soud dovozuje, že revizor není oprávněn sám přes odpor cestujícího zjišťovat jeho totožnost. Pokud cestující dobrovolně svoji povinnost prokázat svoji totožnost nesplní, musí nést s tím spojené negativní následky, tedy musí následovat revizora na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě do příchodu Policie ČR.

A teď to nejdůležitější… Vzhledem k tomu, že právní vztah mezi cestujícím a provozovatelem drážní dopravy (šlo o provoz trolejbusu) má povahu vztahu soukromoprávního (neboť se řídí smlouvou o přepravě podle občanského zákoníku), pak lze za určitých okolností uvažovat i o přestupku proti majetku. V takovém případě nelze paušálně vyloučit právo revizora odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct, tedy pokouší se porušit sekundární povinnost podle § 37 odst. 5 písm. d/ zákona o dráhách. Právě pokus o únik cestujícího z místa, kde jej revizor vyzval k vyčkání na příchod osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, je útokem na majetková práva provozovatele, tedy na zájem chráněný zákonem. A v takovém případě NSS nevylučuje výjimečné použití nutné obrany, spočívající v zadržení cestujícího. Přitom revizor dále nesmí použít větší síly než je nezbytně nutné k dosažení cíle jeho zákroku, kterým je ochrana majetkových práv provozovatele.

Významné je, že výjimečnou možnost v rámci tzv. nutné obrany zadržet černého pasažéra v dopravním prostředku váže NSS na porušení povinnosti cestujícího na výzvu revizora jej následovat na vhodné pracoviště veřejné správy nebo setrvat na vhodném místě. A takové či podobné ustanovení zákon o rybářství nemá! Výkon rybářského práva není obsahem soukromoprávního vztahu mezi rybářem a státem. Rybářské právo nemá, podle převažujících názorů, majetkovou povahu. Nejde v něm tedy o ochranu takových majetkových práv, k jejichž ochraně by bylo možno využít institutu nutné obrany. A vzhledem k tomu, že ani postavení tzv. úřední osoby rybářské stráži (revizor v trolejbuse touto osobou není) pravomoci v tomto směru nezvyšuje, nemohu se dopracovat k jinému závěru, než že RS právo zadržet pytláka či toho, kdo se dopustil rybářského přestupku, stále nemá. Byla-li by zcela výjimečně zdůvodnitelná výjimka, pak by šlo právě o tu výjimku, která potvrzuje pravidlo.

JUDR. ALEXANDER ŠÍMA,
předseda ČRS

Komentáře

Přidat komentář: