partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
KORMORÁN – OBEHRANÁ PÍSNIČKA
Jan Sýkora | Ostatní | Komentáře
KORMORÁNI OPĚT OBSAZUJÍ NAŠE RYBNÍKY A ŘEKY. DOČASNÁ NÁVŠTĚVA PTAČÍCH IMIGRANTŮ JE JAKO OBVYKLE PROVÁZENA NELIBOSTÍ RYBÁŘŮ, KTEŘÍ TIŠE DOUFAJÍ, ŽE LETOS BUDOU ŠKODY NA RYBÁCH CO NEJMENŠÍ. NA ROZDÍL OD KORMORÁNŮ TOTIŽ VĚDÍ, ŽE LETOS POPRVÉ NEDOSTANOU OD STÁTU ŽÁDNOU FINANČNÍ NÁHRADU ZA OBSÁDKY DEVASTOVANÉ TÍMTO RYBOŽRAVÝM PTÁKEM.
 
Ministerstvo životního prostředí vyřadilo od dubna 2013 kormorána velkého ze seznamu zvláště chráněných živočichů a tím se elegantně zbavilo celého problému a hlavně rybáře připravilo o náhrady za škody působené kormoránem na rybách. Přitom proti vyjmutí kormorána z nejpřísnější ochrany lze jen těžko co namítat. Kormorán je přemnožený a vykazuje všechny znaky invazního živočicha. To dnes vědí téměř všichni a tuto skutečnost nakonec akceptovalo i Ministerstvo životního prostředí.
 
Krok dotyčného ministerstva má jednu zásadní vadu
Jakou? Měl přijít už před drahnou řadou let! A ne až nyní, kdy už si nikdo s přemnoženým kormoránem prakticky neví rady. A také nemělo zůstat jen u vyřazení kormorána z nejpřísnější ochrany – současně měly být stanoveny kvóty přijatelného počtu kormoránů u nás, způsob jejich dosažení a do té doby měly být náhrady škod zachovány.
 
Pouhým vyjmutím kormorána ze seznamu se toho vlastně moc nezměnilo
Tedy kromě těch náhrad, které byly, ale už nejsou, řečeno se sarkazmem. K věci… Nikdo nesmí kormorána bez souhlasu úřadu střílet, protože ten požívá obecné ochrany ptáků a není lovnou zvěří. Aby mohly být počty kormoránů snižovány střelbou, musí příslušný úřad udělit rybářům výjimku v podobě „odchylného postupu“ a další souhlas ke střelbě musí získat i myslivci. V některých případech to jde rychle, jinde hodně pomalu a někde se značnými obstrukcemi. Ve dvou krajích s největšími rybničními plochami (jižní Čechy a jižní Morava) se odstřel kormorána řeší plošně, formou opatření obecné povahy vyhlašovaného přímo MŽP. Je škoda, že se toto řešení bude týkat jen zmíněných dvou krajů, vůči rybářům z ostatních regionů je to nespravedlivé.
 
Škody bez náhrad
V době zařazení kormorána mezi zvláště chráněné živočichy mohli požadavky na náhrady škod uplatnit pouze rybníkáři. Uživatelům rybářských revírů je Ministerstvo životního prostředí odpíralo s poukazem, že podle zákona musí jít o škodu na majetku a ryby v revírech majetkem uživatele ne-
jsou. Škody působené na rybách v revírech tedy šly plně k tíži uživatelů těchto revírů, přesněji řečeno – nakonec je zaplatili rybáři, kteří si koupili povolenku k rybolovu. Oba rybářské svazy totiž jinými zdroji, než penězi vybranými za povolenky a členské známky, nedisponují.  Na lepší časy se nakrátko blýsklo v době po vyřazení kormorána ze seznamu zvláště chráněných živočichů, kdy Český rybářský svaz a Rybářské sdružení společně iniciovaly změnu zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy a pro tento návrh získaly plnou podporu vedení tehdejšího sněmovního zemědělského výboru. Změna, jejímž cílem bylo zachování náhrad škod, měla značnou šanci na přijetí. Než však mohla být projednána, vláda padla a došlo k rozpuštění sněmovny. Návrh je ale stále připravený a záleží jen na nových poslancích, zda jej „opráší“.
 
Dílčí úspěch
Přes všechny zmíněné problémy se však podařilo dosáhnout jednoho dílčího úspěchu, který prolomil názor MŽP, že uživatelům rybářských revírů nepřísluší náhrada zaškody působené kormoránem na rybách v rybářských revírech. Západočeský územní svaz ČRS totiž před několika měsíci dosáhl příznivého pravomocného rozsudku ve věci náhrady škody narybách v rybářském revíru po řádění kormoránů v únoru 2010 na řece Radbuze v Plzni, téměř v centru města (fotografie k tomuto článku jsou autentické). Přestože za současné situace zmíněný rozsudek podstatný význam pro budoucnost nemá, plzeňský úspěch poskytuje alespoň jisté zadostiučinění uživatelům rybářských revírů, kteří pociťovali odmítání náhrad za škody na rybách v revírech jako křivdu. I malé vítězství potěší…
 
JAN ŠTÍPEK, jednatel ČRS
FOTO: IVO NOVÁK

Komentáře

Přidat komentář: