partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
MALÉ RYBÁŘKY
Jan Sýkora | Děti a mládež | Komentáře
Ahoj, rybáři!
 
Dovolte nám se představit. Jsme Anička (12 let), Maruška a Barunka (dvojčata, 10 let). Jsme nejen sestry, ale i rybářky. Pocházíme z Řeporyjí v Praze a rybaření nás moc baví. A jak jsme se k němu dostaly? No přece přes tátu a mámu! Také chytají! Jednou jsme s rodiči na závodním úseku ve Všenorech na Berounce potkali Janu Štikovou a Dana Staucha. Trénovali tam s dětmi na závody v plavané. Moc se nám to líbilo a od té doby závodíme také. Nejsme žádné šampionky (stále se máme co učit). Jsme členky MO ČRS Velká Chuchle, kde nás vede Jana Štiková. Kamarádíme se s MO ČRS Mníšek, kde se dětem věnují Dan Stauch a Fanda Kraif. Často tam jezdíme. I když na závodech v plavané soutěžíme s ostatními dětmi, kdo chytí více ryb, nejsme soupeři, nýbrž kamarádi. Máme krásné zážitky a už také nějaké i poháry za vítězství. Nejvíc nás však těší ti kamarádi. Dan s Fandou se nám vždy hezky věnovali. Pro svůj kroužek pořádají prima věci. Víte třeba, kdo je Chacharón nebo kapitán Knecht? Ty můžete potkat na zadáku v Mníšku při noční bojovce na rybářském maratonu. Bezva byl i výlov rybníka v Líšnici, kde jsme viděli sumce albína. Všichni jsme se parádně ušpinili od bahna. Také se seznamujeme s rybářskou technikou. Když už nemůžeme chytat ryby, házíme kapkou nebo muškou na terče. Není to sice plavaná, ale je to také super. Celý rok můžete mít rybářský prut v ruce a trénovat. Tak jsme se protrénovali na oblastní a pak i na národní kolo Zlaté udice v Mladé Boleslavi. Víte, co je Zlatá udice? Je to soutěž rybářských znalostí. Skládá se ze dvou kol: závodů v plavané a v hodu kapkou a muškou na terče a do dálky. Říká se jim „áro“ a „skiš“. Všechno proběhne ve dvou dnech. Na vlastní kůži jsme poznali, že je to pěkná dřina. My, holky, jsme soutěžily za pražský tým. Budeme ale muset ještě hodně trénovat, abychom někdy příště vyhrály! Vítězí opravdu ti nejlepší. Máma s tátou nám sice říkají, že zvítězit není nutné, že důležité je být při tom, ale stejně bychom chtěly vyhrát. To musí být pocit! Je nač vzpomínat. Máma s tátou ale stejně na nás byli pyšní, i když jsme spolu s kamarády z Klokánku a Mníšku skončili na osmém místě z osmi týmů.
 
Jenže stejně jsme vyhráli. Víte co? Pobyt na rybářském táboře ve Smetanově Lhotě v jižních Čechách. Tam to bylo krásné! Díky závodům teď máme kamarády vlastně po celé republice.
 
ANIČKA, MARUŠKA a BARUNKA
ČÁSLAVSKÝCH z Prahy
Článek byl otištěn v časopisu 2/2009
 
 

Komentáře

Přidat komentář: