partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
Můj první kapr
Jan Sýkora | Děti a mládež | Komentáře

 

Jednou jsem u maminky v práci četl na nástěnce pozvánku na rybářskou soutěž Slánský kapr. Neměl jsem žádné rybářské náčiní, ale strašně jsem tam chtěl jít. Plakát hlásal, že náčiní bude možno si zapůjčit, tak jsem maminu poprosil, jestli by nešla se mnou. Když byla malá, byla taky rybářkou a tak šla ráda.
 
Nemohl jsem se dočkat sobotního rána. Na hráz rybníka jsme dorazili přesně v devět. U vody už sedělo pár kluků a pan Holub, který ve Slaném vede mladé rybáře. Usadil nás k volnému prutu. Je mi teprve devět a vůbec jsem nevěděl, co mám dělat. Ještěže tam byla máma. První nához nedopadl dobře. Za bačkoru stálo i dalších pět pokusů. Mamina mi trpělivě vysvětlila, že když chci pořádně nahodit, tak musím vlasec nad navijákem včas pustit. Pak se mi konečně začalo dařit. Kluk vedle mě tahal z vody jednu čudlu za druhou, ale já pořád nic. Už jsem z toho byl smutný. Ale najednou to přišlo! Policajt začal nadskakovat a hlásil se první záběr. Začal jsem panikařit, ale mamina mě uklidnila a pomohla mi můj první úlovek vytáhnout. Byl to malý cejnek, vlastně ještě miminko, tak jsem ho nechal přeměřit a poslal ho zpátky za jeho maminkou. Za pár okamžiků přišel další záběr a hle, znovu cejnek. Soutěž už pomalu končila, kluci měli nachytáno plno ryb a mně bylo jasné, že nevyhraji, když vtom policajt znovu začal poskakovat. Zasekl jsem. S napětím jsem rybu táhl ke břehu a byl to pěkný kapřík! Pan Holub zrovna hlásil konec soutěže.
 
Při své premiéře jsem se umístil na třetím místě! Největší překvapení ale ještě přišlo. Kája Škorpa chytil štiku jako hrom. Měřila skoro metr a vůbec mu nevadilo, že v soutěži nevyhrál. Všichni jsme mu ji záviděli, ale i přáli. A já najednou věděl, že už u rybařiny zůstanu. A až jednou třeba takovou štiku taky chytím, pustím ji do vody. Chci být rybář závodní. Jako můj vzor Jakub Vágner.
 
Napsali DAVID MORAVEC
ze Slaného s maminkou

 

Komentáře

Přidat komentář: