Facebook

partneři

Český rybářský svazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
BOLEN POUTÁ POZORNOST (2)

VMINULÉM ČÍSLE JSEM SE VĚNOVAL ARGUMENTŮM, KTERÉ OBHAJUJÍ VE VOLNÝCH VODÁCH PŘÍTOMNOST BOLENA, JAKO VÝZNAMNÉHO PARTNERA OSTATNÍCH DRAVÝCH RYB, KTERÝ SI TO PODLE MÉHO NÁZORU (I Z HLEDISKA SPORTOVNÍHO RYBOLOVU) URČITĚ ZASLOUŽÍ. SVÝM ZPŮSOBEM TATO NAŠE JEDINÁ KAPROVITÁ DRAVÁ RYBA ZAČALA V POSLEDNÍCH DESETILETÍCH MÍSTY NAHRAZOVAT, NEBO LÉPE ŘEČENO DOPLŇOVAT, ÚLOVKY JINÝCH DRAVÝCH RYB VÍCE A ČASTĚJI, NEŽ TOMU BYLO DŘÍVE. VÝZNAMNĚ K TOMU PŘISPĚLY MODERNÍ ZPŮSOBY LOVU, VYBAVENOST RYBÁŘŮ TECHNICKY DOKONALEJŠÍM NÁČINÍM, NABÍDKA TRHU S UMĚLÝMI NÁSTRAHAMI VŠECH TVARŮ, VELIKOSTÍ, BAREV A VĚRNÝCH NAPODOBENIN VODNÍCH ORGANIZMŮ BĚŽNÝCH I NEVŠEDNÍCH, ROZMANITOST MATERIÁLŮ…

 
Asi právě proto šly úlovky bolenů v posledních letech tak nahoru, i když nelze podcenit význam pravidelného vysazování (a následně četnější lov) těchto ryb i do některých lokalit, kde dříve bývaly vzácnějším úlovkem, nebo se dokonce vůbec nevyskytovaly. Pravda bude asi někde uprostřed, jak už to tak někdy bývá. Podnětem k napsání tohoto příspěvku se staly některé názory vyznívající v neprospěch bolenů, uvažující o jejich přemnožení, potravní konkurenci vzhledem k ostatním dravým rybám, potřebě regulace početnosti, popřípadě i úvahy o vyjmutí těchto ryb ze seznamu ušlechtilých rybích druhů, snížení nebo zrušení lovné délky atd. Argumentů na podporu a ochranu bolenů jsme si řekli v minulém čísle dostatek, ale ještě u jednoho se přece jen zastavme. Týká se přemnožení dravých ryb obecně.
 
Vzpomněl jsem si, jak si na některých revírech před lety rybáři stěžovali na přemnožené sumce (po ulovení několika velkých exemplářů) ohrožujících (prý) přítomnost jiných druhů ryb, kterých se jim momentálně zdálo méně. Vše rychle skončilo několika úspěšnými nájezdy rybářů a bublina brzy splaskla.
 
DRAVÉ RYBY V NAŠICH PODMÍNKÁCH SE OPRAVDU NEMOHOU PŘEMNOŽIT
Nejde pouze o autoregulaci (včetně kanibalizmu), která je ve vodním prostředí plně funkční, ale také o skutečnost, že informace o podobném revíru, kde jsou dravé ryby početnější než jinde (nemluvme raději o přemnožení), se šíří mezi rybáři jako blesk a dopad je následně všude stejný. Nebo snad víte o nějakém revíru, kde jsou štiky, candáti a sumci u nás přemnožení, nebo alespoň nadmíru početní a proto i snadno dostupní? Pokud ano, buďte od té dobroty a napište nám, kde se takový revír nachází.
 
VLÁČENÍ A MUŠKAŘENÍ
S ohledem na stále rostoucí oblibu lovu dravých ryb přívlačí, považovanou společně s muškařením za nejsportovnější způsob rybařiny, se tato metoda lovu brzy ujala i u bolenů. Stala se významným podnětem a snazší možností jejich úspěšného lovu i tam, kde těmto rybám byla dříve věnována jen malá pozornost. Jejich sportovní význam vzrostl. Také zapsané úlovky, to je odnášené od vody ukazují, že zřejmě vzrostla i jejich konzumní hodnota, která se ukázala ne tak špatnou, jak byla dříve deklarována v mnohých publikacích o našich říčních rybách. I na stránkách našeho časopisu se objevilo několik návodů na jejich kuchyňskou úpravu. O možnosti jejich využití v kuchyni svědčí i dřívější úpravy, které nalezneme kupříkladu v klasické Rybí kuchařce Jindřicha Vaňhy z dvacátých let minulého století. Existují i jiné, dosud neuplatněné možnosti, jak tuto rybu ještě více využívat, než tomu bylo dosud.
 
ZDÁNÍ DEŠTĚ
Tak například z rybničního odchovu násady bolenů vyznívá jedna zajímavá zkušenost, kterou by mohli využít muškaři při trénování a výuce nových adeptů, kteří se zajímají o tento sport. Menší boleni odchovávaní obvykle v početných obsádkách v rybníku, ještě daleko více než pstruzi, sbírají na hladinu popadaný nebo nad ní poletující hmyz, zejména v podvečerních hodinách. Při nahuštěné obsádce bolenů vytvářejí svojí potravní aktivitou zdání na hladinu dopadajícího silného deště. Sběr potravy, kterou boleni hledají na hladině a nad ní, spojený s lovem na umělé mušky (suché, mokré, nymfy aj.) se může stát velkou atrakcí nejen pro začínající muškaře. V daleko menším rozsahu muškaři podobné chování ryb už znají i z lipanových vod (kroužkování lipanů). Vytváření podobných podmínek pro trénování muškařů je někdy viděno jen v možnosti vysazovat pstruhy duhové do uzavřeného rybničního prostředí. Ne každý rybník je však vhodný k nasazení a přežívání pstruhů duhových, ale téměř každý rybník je vhodný k odchovu násady bolenů. Jsou méně nároční na prostředí než pstruzi a rybník tudíž může i posloužit dobře jako cvičné prostředí k lovu ryb na umělé mušky. Navíc je možné silnou obsádku bolena v rybníku přikrmovat na hladině plovoucími granulemi již od jejích nejmenších velikostí a tak ji udržovat dlouhodoběji ve značné početnosti.
 
REAKCE RYBÁŘE A OPERATIVNOST V LOVU BOLENA
Úspěšnost lovu bolenů na volných vodách je často závislá na připravenosti a rychlosti lovce reagovat na změny v chování této dravé ryby. Když opakovaně a na shodném místě prokazatelně zaloví velký bolen, nebo dokonce zpozorujeme pronásledování kořisti až do samého břehu, takřka pod nohy rybáře, bylo by chybou takový časový okamžik nevyužít. Jak rychle dovede podobnou situaci rybář zužitkovat, to už záleží jen na něm. Pokud však musí předělávat a vyměňovat, například k lovu na těžko, již nastražené pruty, následně hledat vhodnou umělou nástrahu a měnit montáž, bývá už obvykle na reakci pozdě. Pomoci by mohla být připravenost v podobě odloženého, ale připraveného dalšího prutu určeného na vláčení. To přirozeně platí ve vodách, kde lze z předchozích zkušeností očekávat, že boleni v určitou dobu zaútočí. Nelze však přitom zapomenout, že před lovem přívlačí musí být již dříve nastražené pruty staženy a uloženy tak, aby odpovídaly pokynům Rybářského řádu (tj., že jiná udice není při vláčení nastražena).
 
Vějíře z malých ryb prchajících před bolenem vždy však ještě nemusí znamenat jejich pronásledování, s cílem je jako kořist pozřít. Boleni jsou velice aktivní ryby, které neustále prostředím projíždějí. Své stanoviště v určitém okruhu opouštějí a zase se na ně vracejí. Pokud se přitom bolen dostane do kontaktu s ouklejemi, plotičkami či okounky, tak před ním rychle prchají a vytvářejí i na hladině fiktivní zdání pronásledování. Podnětem pro rybáře bývají proto spíše útoky zakončené známými zvukovými efekty, úderem do hejna malých ryb.
 
 
 
IMPROVIZACE SE OBYČEJNĚ VYPLÁCÍ
Vzpomínám, jak před lety pod pražským železničním mostem pravidelně lovili velcí boleni. Kolem vtoku potoka Botiče stál obvykle větší počet rybářů, lovících menší kaprovité ryby a okouny. Boleni zde obvykle zalovili při průjezdu nad nimi silně hřmotících vlaků (!), kdy zřejmě ztráceli hladinové oukleje opatrnost a boleni toho plně využívali. Velcí boleni však dráždili svými útočnými projevy (připomínající plácnutí prkna o hladinu) přítomné rybáře, kteří pouze mlsně přihlíželi a svorně se ujiš ťovali, že se tyto velké ryby nedají ulovit. Až do doby, než se mezi nimi objevil rybář - experimentátor, který připravil montáž udice zcela nevšedním způsobem (za úsměšků a poznámek přihlížejících). Povšiml si, že se hejna ouklejí soustřeďují u různých potravních objektů plovoucích na hladině a že lze proto snadno upoutat jejich pozornost vhozením zbytků z chlebových svačin. Montáž udice provedl tak, že nahradil splávek okoralým krajícem chleba, pod který nastražil na delší návazec (bez jakékoliv zátěže) živou dříve chycenou ouklej (tehdy se právě v tomto místě na bílé červy běžně a záměrně oukleje lovily), která plavala volně u hladiny. A jaké nastalo podivení přihlížejících, když experimentátor po soustředění ouklejí na naházený chléb a také plovoucí chlebový splávek nakonec velmi slušného bolena tímto způsobem ulovil. Při jednom z opakovaných ataků bolenů se ostatní oukleje rozprchly až na tu jednu nastraženou a plovoucí mezi nimi. Nevím, zda se tento způsob na místě později ujal, ale určitě vzbudil pozornost a ukázal, že úspěchy v lovu těchto ryb slaví ten, kdo nejen umí, ale i zároveň přemýšlí a pozoruje chování ryb.
 
JIŘÍ VOSTRADOVSKÝ, FOTO: AUTOR
Článek byl otištěn v časopisu 9/2009

Komentáře

Přidat komentář: