partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
RUJANA JE PRAVDĚPODOBNĚ NEJLEPŠÍ MÍSTO V EVROPĚ NA LOV KAPITÁLNÍCH ŠTIK
Jan Sýkora | Lidé | Komentáře
ROZHOVOR S PRŮVODCEM MATHIASEM FUHRMANNEM
 
Mathiasi, můžeš čtenářům časopisu Rybářství trochu blíže vysvětlit termín BODDEN, který je součástí názvu vašeho týmu?
„Rozumějte pod tím mělké mořské zátoky Baltského moře, které byly vytvořeny v době ledové. Oblast Bodden začíná na západě u Ribnitz Damgarten a končí na východě na německo polské hranici. V centru tohoto jedinečného území se nachází ostrov Rujana, který je obklopen mnoha jedinečnými mořskými zátokami. Jedná se zároveň o největší ostrov v Německu s rozlohou 926 čtverečních kilometrů a pobřežními plážemi v délce 600 km. S pýchou podotýkám, že neznám žádné místo v Evropě, kde by se pravidelně lovily štiky s délkou přes 120 cm. Počet ryb tady není tak velký, jako např. ve Švédsku, ale ryby jsou mnohem větší. Prozatímním rekordem v oblasti Bodden je zubatice vážící 23,5 kg. Při lovu sítí zde bylo dokonce chyceno monstrum o hmotnosti 27,5 kg, což je bezpochyby ryba na úrovni světového rekordu. Unikátnost této gigantické vody tkví i v tom, že se zde potkává slaná voda se sladkou. K úspěšnému pochytání této oblasti musíte mít hodně štěstí, nebo víceleté zkušenosti.“
 
Moje první výprava na Rujanu v květnu 2008 zrovna úspěšná nebyla. Za dva dny jsme chytili pouze čtyři štiky, z toho sice jednu v délce 110 cm, ale tu chytil tvůj kolega Robert Balkow. Naše nejčastější otázka při návratu byla, kde se štiky nacházejí a jakým způsobem jsme je měli chytat. Takže poraď…
„O tom by se dala napsat celá kniha. Obecně platí, že se štiky nacházejí tam, kde mají ideální podmínky. U nás k nim patří dostatek potravy, poměr soli ve vodě, směr a síla větru, proudy a teplota vody. Pro nás – vyznavače přívlače – pak k tomu přichází ještě podíl travin ve vodě a viditelnost. Ta je zčásti velmi rozdílná. Podle mé zkušenosti je optimální do dvou metrů. V případě, že je voda kalná, tak se viditelnost může snížit až na 20 cm a to pak počet úlovků průběžně klesá. To neznamená, že by štiky méně přijímaly potravu, ale je to ovlivněno omezeným akčním rádiem našich nástrah. V oblasti Bodden rozeznáváme začínající (vtékající) a končící (vytékající) proudy. Stav vody se průběžně mění až o 1,5 metru. Tyto změny nastávají díky větrům v Baltském moři. Obecně platí, že při jižním větru proud vtéká a při východním vytéká. Výjimky potvrzují pravidlo, že proud reaguje již dopředu na změnu směru či narůstající sílu větru. Při silném vtékajícím proudu přichází do oblasti mnoho slané vody z Baltského moře, což štiky při menší chuti na potravu přijímají pozitivně. Vtékající proud má také tu výhodu, že se voda pročistí a po dvou dnech, kdy dojde k promíchání vody, panují optimální podmínky k lovu. V případě vytékajícího proudu pak přichází do vody spousta bahenních nánosů z vnitřní části zátoky. A pokud toto období trvá déle, výrazně se sníží čistota vody a zároveň i počet úlovků. Při směru větru a tlaku (s výjimkou silných změn) nemám obecné zkušenosti. Mám spoustu kapitálních úlovků i při východním větru, který vnímá spousta rybářů negativně a platí to i obráceně – méně úlovků při západním větru, kteří mnozí považují za příznivý. Navíc se štiky v této oblasti chovají rozdílně. Jsou buď věrny jednomu místu, anebo migrují. Není zvláštností, že denně urazí 20 i 30 km. Šťastné rybářské hodiny pak nastávají, když narazíš na migrující štičí hejno. Takhle můj kolega Jürgen chytil kapitálního dravce o délce 128,5 cm a hmotnosti 17 kg. O chvilku později na tom samém místě přišel záběr i mně, spolkla mi to krasavice v délce 122 cm a hmotnosti 16 kg. Znamená to, že pokud máš úlovek, je potřeba zůstat na místě delší dobu a řádně ho prolovit.“
 
Jaký vliv na úlovky má roční doba?
„Velmi dobré podmínky k lovu jsou hned po tření. Důležité je, aby nebylo horko. Do konce června se chytá dobře. Obecně platí, že brzy na jaře a v létě se většina štik zdržuje v mělkých vodách (od 0,5–2 m) a v oblastech s trávou. V případě teplého letního počasí se štiky posouvají do hlubších vod, tak do 4–6 m. Zejména kapitální štiky nemají rády přílišné horko. Jako hraniční se ukázala teplota vody mezi 18 a 20 stupni. V případě, že je léto chladnější, jde to líp.“
 
Vynechal jsi podzim a zimu. Kapitálními úlovky z této doby se to na vašem webu jen hemží…
„Lov od října do března mohu jenom doporučit. Pravdou je, že v této době je rybaření opravdu pro skalní příznivce. Navíc se někdy rybařit vůbec nezačne, protože voda je mělká a proto velmi rychle zamrzá. Platí, že čím chladněji je, tím hlouběji jsou štiky. Optimální místa jsou vyznačené oblasti plavební dráhy pro velké lodě. Výborné úlovky se dají také docílit v době, kdy připlouvají do oblasti první sledi, tzn. na přelomu února a března. To bývá koncert.“
 
A co pruty a nástrahy? Jsou potřeba nějaké speciality, anebo si vystačíme se standardním vybavením na přívlač?
„Jde o to, být ve správnou dobu na správném místě. A pokud to platí, tak chytneš ryby vlastně na cokoliv. Pravda je, že dobré nástrahy přinášejí výsledky, i když jsou ryby nasycené. Zvlášť oblíbené jsou umělé nástrahy. S úspěchem používáme velké plandavky, třpytky, velké wobblery a gumy do 23 cm. Štiky jsou zde vybíravé, takže velmi často měníme i úspěšné nástrahy. U prutů rozhoduje osobní vkus. Naviják by měl být optimálně odolný slané vodě a dobrá brzda by měla být samozřejmostí. Prut by neměl být těžký, protože pak při celodenním nahazování cítíš každý gram navíc. Optimální prut pro naši oblast je v délce 2,7 m s vrhací zátěží okolo 80 g a perfektní akci na špičce.“
 
Jaké ryby se u vás loví nejčastěji?
„Jednoznačně vedou štiky. Před několika lety jsem si dělal podrobnou statistiku do listopadu. Při 42 dnech lovu jsme chytili 355 štik, z toho 53 delších než metr, 17 štik přes 10 kg a 6 přes 15 kg. Ani to však u nás neznamená, že štiky ti skáčou přímo do lodi. Další často lovenou rybou je okoun. Pruhovaní dravci nemají žádný respekt ani před velkými nástrahami. Dodnes vzpomínám na lov okounů v říjnu před deseti lety v okolí Stralsundu. Během tří hodin jsme s kolegou vytáhli 70 okounů v délce od 27 do 48 cm, 25 jich bylo přes 40 cm. Dají se tu ulovit i candáti do 10 kg, úhoři do 6 kg a třeba i cejni do 6 kg. Zajímavý je i lov tresek, zejména na jaře a na podzim. Fantastická rybařina je s lehkým prutem na malé lodi. Nejlepší výsledek byl 90 tresek na čtyři chlapy. Kromě toho jsou zde dobré úlovky mořských pstruhů, lososů, sleďů a dalších druhů mořských ryb.“
 
 
Na metodu lovu je asi zbytečné se ptát, viď?
„Pro mě přichází v úvahu pouze ohleduplné zacházení s rybami. Nechci nikomu předepisovat, co má s rybami dělat a jak se k nim chovat. Nejsem striktním zastáncem metody Chyť a pusť. Beru si ryby silně zraněné nebo když mám na ně vyloženě chuť. Naše voda je veliká a bohatá, ale nevyčerpatelná není. Proto jsem rád, že trend vracení ryb zpátky do vody, o který se pravidelně zasazuji, má stoupající tendenci.“
 
Děkuji za rozhovor a někdy na shledanou.
„Pozdravujte české rybáře a zvláště čtenáře vašeho časopisu. Ať vám berou, přátelé!“
 
RADEK MATOUŠ
FOTO: ARCHIV AUTORA
Článek byl otištěn v časopisu 8/2009

Komentáře

Přidat komentář: