Facebook

partneři

Český rybářský svazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
BOLEN POUTÁ POZORNOST

VPOSLEDNÍ DOBĚ JSME V RYBÁŘSKÝCH ČASOPISECH ČASTĚJŠÍMI SVĚDKY DISKUZNÍCH PŘÍSPĚVKŮ O BOLENECH, NEŽ TOMU BÝVALO DŘÍVE. NĚKDE ZPOCHYBŇUJÍ JEJICH POČETNĚJŠÍ PŘÍTOMNOST A SVÁDĚJÍ NA NI VŠECHNA NEGATIVA, KTERÝCH SE PRÝ BOLENI PODLE RYBÁŘŮ DOPOUŠTĚJÍ. NÁSLEDNĚ SI TAK TŘEBA NĚKTEŘÍ RYBÁŘI VYSVĚTLUJÍ I SVÉ NEÚSPĚCHY V LOVU JINÝCH RYB. JINDE SI BOLENY POCHVALUJÍ, JEJICH PŘÍTOMNOST V REVÍRU VÍTAJÍ A OCENILI BY, KDYBY JICH BYLO JEŠTĚ VÍCE. TI, KTEŘÍ MAJÍ BOLENY RÁDI, SI PŘEDEVŠÍM VYSOCE CENÍ JEJICH SPORTOVNÍCH VLASTNOSTÍ A VYHLEDÁVAJÍ OPTIMÁLNÍ ZPŮSOBY LOVU VČETNĚ NEJVHODNĚJŠÍCH UMĚLÝCH NÁSTRAH PRO URČITÝ TYP PROSTŘEDÍ.

 
Není snadné zhodnotit obecně jejich současnou početnost i význam v rybích obsádkách na všech našich mimopstruhových revírech. Přispět však do diskuze týkající se bolena jako jediné původní kaprovité dravé ryby v rybářských revírech si tato ryba, podle mého názoru, určitě zaslouží.
 
Jak to tedy je?
Názory na význam početnější přítomnosti bolenů v rybářském revíru nemohou být posuzovány pouze z osobního pohledu těch, kterým se sice ještě nepodařilo bolena ulovit, ale jsou přitom ochotni tvrdit, že bolen do jejich revíru nepatří. Jenže právě tito rybáři bývají často sami svědky opakujících se útoků bolena do hejn malých ryb (v těsné blízkosti jejich prutů, nastražených obvykle na kapra). A to se třeba děje v místě, kde ulovit i jinou dravou rybu se pomalu stává vzácností. Přesto se jim bolena i po změně způsobu lovu chytit dosud nepodařilo (i když se o to opakovaně pokoušeli). Jsou však i takoví, kterým se bolen „zavěsil“ na stahovanou nástrahu rostlinného původu (určenou původně kaprovi), což je podnítilo k pokusu o jeho neúspěšné ulovení jak na živou rybku, tak na vláčenou umělou nástrahu, která byla bezprostředně po ruce. Obviňování bolenů z vyžírání jiných druhů ryb, které bychom jinak mohli ulovit sami, není na místě, protože shodné měřítko by bylo možné brát i ve vztahu k jiným dravým rybám. Také obviňování bolena z konkurenčních piscivorních (rybožravých) vlastností, vzhledem k „ubírání potravy“ jiným dravým rybám, jaksi pokulhává. To by se totiž dalo použít i na vztahy mezi ostatními dravými rybami a není to při podobném hodnocení proto zcela na místě. Dravých ryb není a nikdy (ani v budoucnu) nebude v prostředí našich volných vod dostatek. Navíc jednotlivé dravé ryby
mají „přidělena“ svá potravní spektra i podle způsobu svého života, chování, rozměrů atd. Rybářský tlak a samy dravé ryby mezi sebou vždy dovedou svoji početnost zregulovat na míru odpovídající prostředí, kde žijí, rozsahu potravní nabídky a konkurenci, včetně kanibalizmu. Proto nebezpečí z jejich přemnožení určitě nehrozí (týká se i bolena).
 
Úvahy o tom, že ostatní dravé ryby se dají snadněji vychytat, ale bolen hůře, již mohou mít cosi do sebe
V žádném případě však nelze uvažovat o nebezpečí plynoucím z jeho přílišného přemnožení ani tam, kde pravidelně dochází k přirozenému rozmnožování. Kanibalizmus existuje u všech našich druhů dravých ryb, včetně bolena, i když má u něho méně výrazný projev, než jak ho známe například u štiky (kde se týká i velikostně značně si blízkých ryb). Přemnožení dravých druhů ryb, které by mohlo mít dokonce delší trvání, u nás určitě nehrozí (opět se týká i bolena), i když boleni jsou pro rybáře obtížněji ulovitelní (obtížněji se dají přelstít) než ostatní dravé ryby. Do jaké míry je to více chyba bolenů nebo rybářů by mohlo být předmětem delší diskuze. Přiznejme, že stěžovat si na ryby je i v tomto případě určitě snadnější, než si stěžovat sami na sebe.
 
Vraťme se ještě k úvodní poznámce o bolenech v domácích (ale i zahraničních) rybářských časopisech, které současně potvrzují, že úlovek bolena nemusí být dnes již takovou zvláštností, jako tomu bývalo dříve (vzhledem k moderní rybolovné technice) a že mezi rybáři existují již opravdoví specialisté na jejich lov. Přítomnost bolenů v prostředí řek, které ztratily technickými zásahy do břehů a dna původní přírodní charakter, může naznačovat, že právě tato ryba volné hladiny, přes zmíněné násilné změny prostředí, je leckde změnou životních podmínek méně dotčena než například štika nebo candát (i když musí být uměle dosazována). Podobně tomu je v prostředí většiny našich údolních nádrží, kde se bolen hojněji vyskytuje díky umělému nasazování. V některých nádržích může najít na vhodném přítoku prostředí pro přirozené rozmnožování. Pro rybáře může být ovšem obtížnější hledat bolena na rozlehlé a jednotvárné hladině nádrží, než v řece s jezy, členitějším dnem i břehy.
 
Kolik se v posledních letech bolena ulovilo?
Podívejme se na celosvazové úlovky bolena, které by mohly ledacos naznačovat. Vycházet pouze z loňského (tj. jednoletého) přehledu o úlovcích ryb není nejvhodnější metodou pro posouzení stavu početnosti kteréhokoliv druhu ryby. Nemůže proto vést k závěrům ani v případě bolena (jak je patrné dále z vývoje úlovků mezi roky 2006 a 2007). Na druhé straně dlouholetý trend úlovků může být již jedním z cenných podkladů při posuzování významu bolena v dalším hospodaření s touto rybou.
 
V roce 1983 bylo z revírů ČRS vyloveno 7,7 tun, v roce 2000 9,3 t, 2003 11,4 t, 2004 15,1 t a v roce 2006 dokonce 20,7 t, ale v roce 2007 jen 12,8 t bolenů! Jak je patrné, úlovky bolenů za tuto dobu, to je od roku 1983 vzrostly do roku 2006 2,7x , ale o rok později značně poklesly (téměř na úroveň roku 2003). Zvýšený objem celkových úlovků v minulosti neplatí plošně, nárůst úlovků (nebo jejich pokles) se netýkal přirozeně všech revírů!
 
Z jakých příčin rostly úlovky bolena v posledních dvou desetiletích?
Na podobnou otázku nelze vždy odpovědět jednoznačně a tím spíše s obecnou platností pro všechny rybářské revíry. Rostoucí objem úlovků bolena na některých revírech, mezi zmíněnými roky 1983-2006, mohl být ovlivněn více skutečnostmi. Mezi hlavní někde náležela podpora jeho početnosti pravidelným vysazováním jednoletých ryb (trend posledních 25 let). Jinde je podporován zdárnými přirozenými výtěry s následným přežíváním potomků až do lovné velikosti 40 cm, kterou dosahují boleni obvykle až po čtvrtém roce života. Také však mohly být způsobeny zvýšeným lovným úsilím a uměním rybářů, používajících častěji k lovu dravých ryb (i bolena) stále efektivnější způsoby lovu. Mezi posledními důvody přichází v úvahu především obliba lovu bolena přívlačí a stále dokonalejšími umělými nástrahami, často provokativně napodobujícími ve vodě (pohybem, tvarem, barevností i velikostí) nejrůznější velmi lákavé potravní objekty. Do jaké míry se místy na vyšší početnosti bolenů podílí zlepšující se čistota vod a podmínek pro přirozené rozmnožování těchto ryb, to lze posoudit obtížně; bylo by nutné poznat detailněji místní poměry. Může jít však o významný podpůrný argument zvláště tam, kde došlo k silným průplachům v povodňovém roce 2002 a nové očistě zaneseného, původně štěrkové dna přítoku, na kterém k rozmnožování bolenů dochází.
 
Trochu úvah neškodí
Když úlovky určitého druhu ryby rostou, obvykle to rybáři příznivě přijímají (opačně je tomu při dlouhotrvajícím poklesu úlovků). Bylo by s podivem, kdyby tomu tak nebylo ani u bolena (i když lze poznamenat, že candát nebo štika jsou asi pro mnohé lepším kulinářským zážitkem). Revíry, chlubící se častými úlovky dravých ryb, bývají i častěji navštěvovány, roste na nich rybářský tlak. Když významně klesají úlovky oblíbenějších dravých ryb (štiky, candáta), hledá se pochopitelně příčina. Bolen je kaprovitá ryba a v juvenilní periodě (především v prvním roce života), žije v partnerství s ostatními kaprovitými rybami (ty jsou však mnohem početněji zastoupené). O tom se mohli občas přesvědčit i lovci nástražních rybiček do čeřínku, kde mezi ouklejemi a plotičkami může být malý bolen přítomen (pozor na možnost záměny s ouklejemi). Bolen je stejně, jako ostatní velikostně dostupné druhy rybek, požírán všemi dravými rybami, tedy i svými velkými soukmenovci. Pokud však jiný dravec ubývá, přichází čas na hledání příčin. Bere se v úvahu i to, že by mohl být viníkem některý jiný dravec (dříve méně a dnes hojněji lovený), třeba právě bolen. Ten se totiž začal lovit častěji než kdykoliv předtím. Není to jen důsledek zvýšené snahy rybářů o ulovení dravé ryby vůbec?
 
Nejspíš přišla řada i na bolena, když poklesl úlovek jiného, cennějšího dravce
Je možné, že by jeho vyšší početnost (dokladovaná objemem úlovků) vyvolala pokles úlovků cennějších dravých ryb (přicházejících o potravní základnu vyžranou bolenem)? Pomine vyšší tlak rybářů na oblíbenější dravé ryby obecně, používání stále účinnějších lovných metod, které se postupně odrazí i na vyšších úlovcích bolena? Pokud nedojde včas k regulaci vnějším zásahem, „boom“ z úlovků trvá u dravých ryb jen po určitou dobu. Když opět úlovky začnou klesat u všech dravých ryb, někteří rybáři začnou hledat příčinu (obvykle ne u sebe) a jsou ochotnější naslouchat hospodáři k potřebné nápravě, i když se bude týkat omezení vlastních úlovků. Rybářský hospodář musí včas zareagovat a na objektivních podkladech (nejlépe získaných odborným průzkumem) posoudit, zda není narušena například generační základna (pokud je početnost ryby založena převážně na přirozeném rozmnožování) a zda nebude nutné zavést operativně vhodná ochranná opatření. Tak by tomu mělo být u všech dravých druhů ryb (včetně bolena). O lov dravých ryb je a bude velký zájem a přirozené rozmnožování nemusí být všude a vždy dostatečnou zárukou jejich příštích úlovků (týká se především štiky, sumce, ale také i bolena).
 
Pokud rybář posuzuje početnost bolena v určité lokalitě pouze z vizuálního pozorování jeho ataků na hladině nebo ze zpráv o jeho úlovcích, získaných od kolegů rybářů, jde opět o ne zcela průkazná hlediska. Na rozdíl od jiných dravých druhů ryb jsou boleni na hladině, zvláště v hlavní sezoně, vždy více viditelní, přitom ne vždy ochotní reagovat na nástrahy. Při moderních způsobech lovu a nepřeberném množství nejrůznějších umělých nástrah se však mohou rybáři dočkat jejich úlovků častěji, než tomu bylo kdykoliv předtím.
 
I v případě bolenů musíme být však opatrní a sledovat reálnou početnost generační základny.
 
JIŘÍ VOSTRADOVSKÝ
FOTO: AUTOR
Článek byl otištěn v časopisu 8/2009

Komentáře

Přidat komentář: