partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
MOŘE, KTERÉ STOJÍ ZA HŘÍCH
Jan Sýkora | Sportovní rybolov | Komentáře

Po mnoha diskuzích, pečlivém výběru místa a dodávání si odvahy před dlouhou cestou bylo konečně rozhodnuto vydat se vozem za rybami na samý sever Norska. Vybrali jsme místo s názvem Kokelv, v kraji Finnmark, jen malý kousek pod Nordkapem. Na doporučení Jana, majitele ubytování, jsme zvolili začátek srpna. Na severu neplatí, že nejlepší termín je jaro, tam je jím léto. Důvod je jasný… Zima, která trvá déle a tání sněhu, které „vyžene ryby z fjordu“. Pouze pro extrémní rybáře a dobrodruhy je velmi dobré období okolo velikonočních svátků, kdy jsou přímo před chatou najetá hejna matečních tresek obecných, podle Jana o hmotnosti i hodně nad 25 kg.

 
Výhodou vybrané lokality je krátký fjord ústící do otevřeného moře, poměrně velká členitost dna a hlavně přítomnost velkých tresek obecných a halibutů. Cíl výpravy byl jasný… Lovit tresky nad 15 kg a vytvořit si nějaký ten osobáček. V koutku duše jsme však doufali, že se utkáme s velkým halibutem. Již mnoho českých a slovenských rybářů mělo štěstí mít ho na prutu, ale nikdo tady obra nad 50 kg zatím úspěšně nezdolal. To byla výzva, které nešlo odolat.
 
Další důležitou věcí pro lov na severu je velká loď. Naše skupina měla zapůjčený silný dieselový kutr v délce osmi metrů. Přestože jsme většinou příznivci přívlače, nechali jsme si říci a pořídili si elektrické multiplikátory, pevné pruty a těžké pilkery osazené dvěma trojháky. Tato výbava se později ukázala jako velmi dobrá.
 
Cesta byla naplánována přes Německo, nočním trajektem jsme se přepravili do Trelleborgu a odtud jsme ujížděli východním pobřežím Švédska přes Stockholm, také kouskem Finska, až do Kokelv. Cesta z Moravy trvala překvapivě „pouze“ 46 hodin. Ale na místo jsme dorazili natěšení a v pořádku.
 
Po přivítání s majitelem a vypití dojezdových drinků jsme sestavili pruty a vše potřebné jsme naložili do lodě. A pak už jsme odstartovali a vypluli. V hledání ryb nám pomáhala GPS navigace. Jsme vcelku úspěšní, ale rybu v délce přes 70 cm zatím nemá nikdo. Proto volíme velmi zajímavé místo v ústí fjordu do moře. Je tu velmi členitý podmořský kopec označený jako Storgr, kde se hloubka pohybuje mezi 50–200 m. Zde se ukázaly obrovské výhody elektrických multiplikátorů. Po několika „klepnutích“ pilkeru o dno přišly pravé záběry… Na palubě během chvilky skončily tresky obecné v délkách 115, 116 a 120 cm. Další na sebe nenechaly dlouho čekat. Toto místo se ukázalo postupem času jako absolutně nejproduktivnější, i když i tady byly časové úseky téměř bez záběru. Druhá parta lovící v okolí chaty nás překvapila úlovkem platýse obecného(halibuta) v délce 111 cm.
 
Pátý den pobytu nás loď donesla ze Storgru na hloubku 120–170 metrů. Po odečtení údajů z GPS zde bylo hejno tresek dlouhé 2 km! Ryby braly téměř okamžitě po dopadu pilkeru na dno. Tahat je ale z této hloubky se dalo vydržet pouze pár hodin. Bolesti zad a rukou se ovšem ozvaly hned druhý den – tvrdá dřina je tahle rybařina. Proto jsme další den k lovu zvolili mělčí místa (asi do 30 m) a zkoušeli přívlač. I tak jsme byli úspěšní, ale radovali jsme se jen z menších ryb.
 
Stále nám chyběla vysněná ryba. Bylo třeba se věnovat doporučeným místům… Ta byla v okolí ostrova Varde, majáku Maashl nebo poloostrova Revsneset (také s majákem). Právě k posledně jmenované lokalitě jsme dorazili po jedné hodině odpoledne. Pod poměrně prudce se svažující skálou braly tresky menších velikostí, když vtom dostal Pavel na 40 metrech záběr z říše snů. Nebylo pochyb, že jde o rybu zcela jiné kategorie. Hned po záseku si vzala 200 m šňůry. Síla ryby, jejíž tupý tah mnohdy připomínal zvedání pytle cementu, nás nutila střídat se u prutu. Když se však halibut za 2,5 hodiny úporného přetahování vyvalil na hladinu bylo jasné, že gaf i vylovovací kleště nám nejsou k ničemu. Připravená harpuna s bójí učinila konec marného boje vytoužené ryby.
 
Když se pak halibut ocitl na palubě, všichni němě sledovali jeho obrovské tělo. Vážil 57 kg a měřil 173 cm! O tom, že se jedná o velmi dobrý revír pro lov halibutů, se přesvědčil další člen naší posádky hned další den. Bohužel, přívlačový prut a pouze jeden hák na gumové nástraze byly na rybu velmi slabé. Po 30 vteřinách byla fuč.
 
Norský kraj Finnmark stojí za hřích, věřte mi. Více ale přeje rybářům, kteří jsou vybaveni na těžkou dřinu s pilkerovacím prutem. Za to však budou odměněni krásnými rybami nad 15 kg a pokud jim bude Neptun nakloněn, tak i nějakým tím halibutem.
 
Pro zpestření doporučuji navštívit horská jezera s krásným druhem arktického pstruha. Blízké řeky jsou pak ideálním místem pro lov lososů. Turisticky oblíbené jsou i Nordkapp, Gamvik s nejsevernějším majákem Evropy a přilehlou přírodní rezervací, nebo Havoysund s kavárnou, postavenou na vysoké skále nad mořem.
 
LIBOR DVOŘÁK
FOTO: www.fisherman.cz
Článek byl otištěn v časopisu 8/2009

Komentáře

Přidat komentář: