partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
MUŠOVSKÁ JEZERA
Jan Sýkora | Feeder | Komentáře

VODNÍ DÍLO NOVÉ MLÝNY S ROZLOHOU 3226 HA JE NEJVĚTŠÍ VODNÍ PLOCHA NA MORAVĚ. JEDNÁ SE O SOUSTAVU TŘÍ PŘEHRADNÍCH VODNÍCH NÁDRŽÍ POD PÁLAVOU (HORNÍ MUŠOVSKÁ, STŘEDNÍ VĚSTONICKÁ, DOLNÍ NOVOMLÝNSKÁ) NA ŘECE DYJI. V SEDMDESÁTÝCH LETECH MINULÉHO STOLETÍ BYLA NEJROZSÁHLEJŠÍ LUŽNÍ KRAJINA VE STŘEDNÍ EVROPĚ ZCELA RADIKÁLNĚ ZMĚNĚNA VODOHOSPODÁŘSKÝMI ÚPRAVAMI, JEJICHŽ CÍLEM BYLO ZAMEZIT KAŽDOROČNĚ SE OPAKUJÍCÍM ZÁPLAVÁM A ZVÝŠIT PRODUKCI ZEMĚDĚLSKÉ VÝROBY.

 
Tok Dyje byl narovnán a byly vybudovány tři vodní nádrže. Nejvýše položená nádrž slouží pro závlahy a rekreaci, střední (Věstonická), která přijímá řeky Svratku a Jihlavu, je vyhlášena přírodní rezervací s mnoha ostrůvky pro hnízdění ptáků a je na ní zachován kostel sv. Linharta, který jediný připomíná zatopenou ves Mušov. Dolní nádrž je využívána stejně jako horní Mušovská k rekreaci, pro závlahy a také k výrobě elektřiny. Vodní dílo Nové Mlýny je od roku 1990 zřejmě nejdiskutovanějším vodohospodářským tématem v celém povodí Moravy, neboť se zde střetávají zájmy ekologické a ochrany přírody se zájmy bezpečnostními, hygienickými a také s mezinárodními závazky státu. Diskuze, často prezentované i sdělovacími prostředky, jsou stále velmi vzrušené a já se nemohu zbavit dojmu, že diskutující nejsou schopni vzájemně vnímat své argumenty a proto tyto debaty nepřinášejí nikomu nic.
 
A co toto vodní dílo přineslo nám, rybářům?
Vzhledem k charakteru poměrně mělkých nádrží umístěných v teplé části republiky je jasné, že se zde rybám opravdu daří. Ryby všech druhů tady dorůstají do impozantních velikostí. Voda je vyhlášená velkými kapry. Dosahují hmotnosti až 20 kg, pověstná je zejména nádhernými cejny. Je zde mnoho velkých jelců jesenů, karasů i ostatních kaprovitých ryb. Na všech je vidět, že nedostatkem potravy netrpí.
 
Ve vynikající kondici jsou samozřejmě i všechny dravé ryby, neboť drobotinou se to všude jen hemží. Řeklo by se – rybářský ráj. Jenže to má háček. V ráji byli původně jen dva lidé, Adam a Eva. Tady je především v létě hlava na hlavě. Mraky rekreantů a k tomu rybáři z celé republiky. Každý zde ještě najde kousíček břehu, ale už to, bohužel, nikdy nebude takové, jaké to bývalo – rybářů málo a ryb mnoho. Tím nechci říci, že by teď ryb byl nedostatek, avšak klid tu najdete jen mimo sezonu. Musím říci, že i když právě v tu dobu nepanuje to nejideálnější počasí, je tu pro mě nejkrásněji. Jaro a podzim jsou mým časem pro tato jezera, která velmi rád navštívím několikrát ročně.
 
Kdo sem přijede poprvé a nemá žádné zkušenosti s většími vodami, může si připadat trochu bezradně
Zvláště tehdy, pokud sleduje, jak zde kapraři nahazují do obrovských vzdáleností a s feederem si může připadat i směšně. Ale i s feederovou tech nikou se tu dá uspět a dokonce i suverénně vyhlížející lovci velkých kaprů po vás začnou závistivě pokukovat, když taháte jednu pěknou rybu za druhou a oni neměli už dva dny na boilie ani ťuk.
 
Jezera pod Pálavskými vrchy dovedou být až neskutečně štědrá, avšak mohou být i skoupá na rybičku, když se tu objevíte v nevhodnou dobu a navíc na nesprávném místě. Velké vodní plochy bývají zrádné a tato není výjimkou. Nejproblematičtější je období, ve kterém se ryby třou a samozřejmě velká letní parna. Na jaře ještě před obdobím tření není problém ryby chytit, ale vždycky je otázkou, jak velké budete chytat. Hejna ryb jsou zde opravdu bohatá, ale když se na vašem zakrmeném místě zastaví hejno menších cejnů, nemůžete si dělat naděje na velkého cejna (anebo na jinou větší rybu) snad ani náhodou. Mezi desítkami těchto ryb můžete zaseknout nějakou tu větší, ale bude to jen zpestření celkem jednotvárného programu. Stejné je to i v případě, když se u vás zastaví hejno kapříků. Jestliže je ale vaší první rybou opravdu pořádný cejn, pak se můžete těšit na skvělý lov. V teplém období roku, kdy ryby skutečně pořádně žerou, je budete chytat do doby, než vám dojde krmení.
 
Tady jednoznačně platí, žádné krmení = žádné ryby
Cejni i jiné ryby se budou ochotně zdržovat na lovišti, pokud jim budete pravidelně servírovat potravu. Jakmile přísun skončí, hejno odtáhne jinam, aby si našlo potravu jinou. Zapomeňte na to, že zde v sezoně zázračně uspějete s kilovým pytlíkem vnadicí směsi a hrstkou červů. Tohle množství je rozebráno dříve, než si stačíte pořádně upravit stanoviště a připravit prut. Mimo sezonu ale toto množství úplně postačí na to, abyste si s krmítkem užívali téměř tři hodiny.
 
 
 
Jezdím sem především za krásnými cejny a velkými karasy
Tady nenajdete téměř průsvitné a slizké papíráky. Zdejší cejni dělají svému rodu opravdovou čest. Jsou vysocí, hřbety mají široké a jejich maso je tučné. Mnohde se nad cejny ošklíbají, ale tady není hanba pověsit pěkného cejna do udírny. Zdejší uzení cejni jsou opravdu vynikající pochoutkou! To se všeobecně ví. A proto můžete při procházce okolo vody vidět mnoho rybářů s vezírkem upevněným u břehu. Je příjemné vědět, že této vodě to nijak neublíží, ale spíše prospěje. Na každé vodě je třeba stav kaprovitých ryb a zejména cejnů rozumně regulovat. Tady je to radost. Jestliže se sem někdy vypravíte s úmyslem lovit cejny, je nutné připravit se na více variant lovu a to i v případě, že hodláte lovit feederem. V podstatě jsou zde dvě možnosti… Buď budete lovit klasicky poblíž břehu, anebo bude nutné nahazovat hodně daleko, což není pro feeder až tak typické. Vše záleží na tom, kde se právě ryby zdržují. Jsou období, zejména na jaře, kdy jsou ryby skoro až u břehu a není nutné nahazovat dál než 30 metrů. Klidně uspějete i na poloviční vzdálenosti. Proto je ideální vybavit se prutem typu medium, nebo i light. Pak rozhoduje především to, jakým způsobem se rozhodnete vnadit. Jestliže kombinujete vnadění krmítkem, rukou či prakem, pak vystačíte s prutem light, neboť budete používat menší krmítko. Jestliže vnadíte pouze krmítkem, pak je potřeba počítat s krmítky většími a je vhodné připravit si přiměřeně silnější prut. Klasické medium schopné odhazovat až 100 g, to pohodlně zvládne.
 
Se špičkami je to ošidné. I když lovíme na stojaté vodě, vyskytují se zde v závislosti na počasí a větru poměrně silné spodní proudy. Není tu tedy pravidlem, že na krátkou až střední vzdálenost použijeme nejjemnější špičku z výbavy prutu. I když lovíme ve vzdálenosti 20 m, může být někdy nutné použít špičku 57 a dokonce i 85 g, abychom dosáhli správného napnutí vlasce a tím optimálního přenosu záběrů na špičku prutu.
 
Pokud ryby u břehu nejsou, je nutné lovit ve větší vzdálenosti a to obvykle tak daleko, jak to jen jde. Samozřejmě, že můžete vyzkoušet i jiná místa, ale většinou je to všude stejné. Buď jsou ryby u břehu, anebo je nutné chytat ve větší vzdálenosti.
 
Zjistit to můžeme dvěma způsoby. Buď se podíváte, co dělají okolní rybáři, dáte na radu některého z nich, anebo to zkusíte sami tak, jak to dělám já, neboť se většinou snažím uklidit tam, kde mám největší klid.
 
Připravím si dva pruty. Medium pro lov na krátko a heavy pro daleký lov. Oba pruty opatřím většími krmítky a začne asi půlhodinový maraton v nahazování. Medium létá na 25-30 m a heavy na padesát metrů. Bez ohledu na to, zda záběry mám či nikoli, každý prut každé tři minuty přehodím.
 
Brzy se uvidí, kde jsou ryby a jaké
Podle toho, jak se situace vyvíjí, se pak zařídím. Pokud se ryby „ozvou“ hned v dálce, pak okamžitě přecházím na těžké náčiní a tuto vzdálenost. Zvláště tehdy, když prut nastražený blízko břehu mlčí. Jakmile se ale první ryba chytí hned blízko břehu (a navíc je ještě malá), pak se stažením prutu v dálce nespěchám. Tam se ryby obvykle ozývají trochu později. Když však ani po půlhodině nemám vzadu s rybou kontakt a nakrátko mi ryby jdou, lovím už jen blízko břehu. Pokud vám to jde v obou vzdálenostech, je na vás, co uděláte. Jestliže se chcete bavit, pak je snadnější lovit u břehu. Ovšem když máte zálusk na obříka, šance je od břehu dál. Někdy to není snadné, zejména za horších povětrnostních podmínek dostanete zabrat. Je to ale dobrá feederová zkušenost.
 
Dlouhá vzdálenost a feeder je neobvyklá varianta, avšak na těchto jezerech opravdu účinná
To nás samo o sobě nemusí překvapovat, protože velké ryby se většinou uloví dál od břehu. Jen to spojení s feederem není obvyklé. Alespoň u nás ne. Tuto metodu dalekého lovu feederem na velkých vodách preferuji vždy, když si myslím, že může přinést úspěch. Když vidím, že místní rybáři loví větší cejny klasickou položenou dál od břehu, pak se zkoumáním příbřežní oblasti ani nezatěžuji. V drtivé většině případů by to byla jen ztráta času. Rovnou si připravím dlouhý heavy prut a pořádnou dávku krmení. V tomto případě znamená pořádná dávka i více než 10 litrů směsi vařených semen. Do směsi dávám vařenou pšenici, kukuřici, řepku a často i drobnější pelety. To všechno pak na loviště dopravím pomocí silného prutu a vnadicí rakety. Nejdříve je však třeba vyzkoušet, jak daleko a jak těžké krmítko nahodíte a zda vám je spodní proudění nebude posouvat po dně. Nutně musíte sladit vzdálenost, na kterou jste schopni pohodlně a hlavně přesně házet krmítkem i raketou. Nemá smysl rozkrmit nějaké místo a pak zjistit, že tam s krmítkem nedohodíte třeba proto, že na to nejste vůbec vybaveni. Musíte být připraveni na to, že budete lovit s prutem heavy dlouhým 390–420 cm, čtyřicítkou navijákem, na kterém bude vlasec o průměru 0,22 mm nebo tenká pletenka a že se do něj budete muset při nahození opravdu pořádně opřít. Standardem pak bude špička 85 g.
 
Kromě směsi semen budete ještě potřebovat až 2 litry sypké směsi do krmítka a k tomu navíc masné červy. Obvykle postačí zhruba ˝ litru. Ze semen vytvoříte základní vnadicí místo, na kterém pak lovíte běžným způsobem s krmítkem a vnadicí směsí.
 
Koncových sestav zde můžete vyzkoušet ne spočet a myslím, že většina z nich bude úspěšná. Osobně obvykle chytám s klasickou průběžnou sestavou. Pokud ryby nezaujmete dostatečně velkým a vydatným kobercem potravy, pak se na místě zdrží jen chvíli a odplují jinam.
 
Jedině pořádná kupa dobrot je dokáže k místu připoutat a je na vás, abyste jim potravu neustále pravidelně doplňovali. Pro začátek je důležité vyházet 5 litrů semen a pak zhruba každých 15–20 minut jednu až dvě rakety. Je to velmi důležité, abyste si opravdu dobře zachytali. Na takto vnaděné místo se sjede opravdu spousta různých ryb. Nejednou se takto trefíte i do opravdu pěkných kaprů.
 
Spousta ryb toho také hodně sežere, takže je třeba krmit a krmit
V chladné vodě samozřejmě vnadíme mnohem méně. Cejni i kapři dobře zabírají na masné červy, měkkou kukuřici a hnojáčky. Vždycky je dobře mít s sebou více druhů nástrah, protože zejména cejni dávají vždy nějaké nástraze z neznámého důvodu přednost. Obvykle lovíme jen s jedním prutem a i ten nás dokáže dokonale zaměstnat. Když jsou cejni v ráži, pak jde jeden za druhým a jen pro zpestření občas zaseknete něco jiného. Čas od času zaseknete také „něco“, „co“ je schopné vymotat vám všechen vlasec z cívky. To se tady stává.
 
Pokud se cíleně snažím chytit co možná největší ryby, pak nenahazuji přímo do centra vnadění, ale spíše na jeho okraje. Odtud přicházejí záběry největších ryb. Vůbec není špatné umístit kousek od okraje provnaděné zóny jednu větší a selektivnější nástrahu na kapra. Tímto způsobem jich tu ulovíte opravdu dost a nebude ničím zvláštním, když si zde vylepšíte svůj osobní rekord.
 
Toto povídání se jistě dobře čte, ale musím vám říci, že chytání cejnů, nebo alespoň těch velkých cejnů je také dost náročné na čas. Nemá smysl jít sem na ryby na dvě hodinky. Počítejte vždycky minimálně s půldnem. Už se mi tu (a nejen mě) mnohokrát stalo, že ryby sice už po hodině reagovaly dobře, ale pravé chvíle přišly až mnohem později.
 
Ještě lépe si zachytáte, když budete stejným způsobem lovit ještě druhý a třeba i třetí den. Na to však musíte být opravdu dobře zásobeni krmením. Pak se při intenzivním lovu klidně dostanete s celkovou hmotností ulovených ryb až ke 200 kg. Takové chytání je opravdu náročné a absolvovat se dá jen občas. Klidně si to ale můžete na nějaké jiné velké vodě natrénovat a pak si zkusit mušovskou premiéru.
 
Nemáte co ztratit… Mohou se stát jen dvě věci… Buď si nádherně zachytáte, anebo prožijete zcela normální rybářský den.
 
MILAN TYCHLER
FOTO: AUTOR
Článek byl otištěn v časopisu 7/2009

Komentáře

Přidat komentář: