partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
HURÁ NA DRAVCE
Jan Sýkora | Sportovní rybolov | Komentáře
ČERVNA SE KAŽDOROČNĚ NEMŮŽE DOČKAT MNOHO RYBÁŘŮ. NEJEN TI, KTEŘÍ LOVÍ TÉMĚŘ VÝHRADNĚ DRAVCE, ALE I TI, KTEŘÍ NA DRAVCE NAHODÍ JEN PŘÍLEŽITOSTNĚ. PÁR DNŮ PŘED ZAHÁJENÍM SEZONY DÁVAJÍ DOHROMADY SVÉ NÁČINÍ, MĚNÍ VLASCE, DOKUPUJÍ VLÁČECÍ NÁSTRAHY, TROJHÁČKY, LANKA A TAKÉ CHYTAJÍ DO ZÁSOBY NÁSTRAŽNÍ RYBKY. CHTĚJÍ BÝT DOKONALE PŘIPRAVENI NA TEN DEN, KDY TO KONEČNĚ BRZY RÁNO VYPUKNE.
 
Mnozí jedou za dravci i stovky kilometrů. Neváhají obětovat několik dnů dovolené a na „svých“ místech se objeví i dva dny předem. Klidně tam třeba i táboří, jen aby je ráno někdo nepředběhl. Mnohokrát na takovém „tutovém fleku“ prožijí strastiplnou, chladnou a deštivou noc jen proto, aby mohli nahodit do „své“ tůně a přestože pak nic nechytí, následující rok si to zopakují. Neodradí je nic.
 
Lovit velké dravce je obrovská vášeň
Neexistuje nic, co by zapáleného rybáře odradilo. Finance, nedostatek času, nalomené zdraví… Jaká to je krása, zažít prudké potopení velkého splávku, pod kterým je nastražená rybka, nebo tvrdý záběr na vláčenou nástrahu. Přestože dnes všichni vědí, že k ulovení opravdu kapitální štiky či candáta ve většině našich vod je zapotřebí štěstí, téměř nikdo to nevzdává a pevně věří, že to bude právě on, kdo 16. června (nebo v následujících dnech) svede svůj životní souboj s velkou, řádně ozubenou rybou.
 
Bohužel, obrovský tlak na vodu a stále stoupající počet rybářů způsobil, že doby, kdy byla pořádná štika doslova za každým keřem, jsou nenávratně pryč. Zvláště menší vody jsou na tom hodně špatně. Zde se dají dravci snadno nalézt i ulovit, ale právě na takových vodách (kromě několika štíhlet a několika mírových štik) nemůžeme čekat žádný zázrak. Stále častěji jsme svědky toho, že jakmile má štika jen něco málo přes míru, tak její život končí. Rybáři ji berou, protože tuší, že větší stejně nechytnou. A když ji nevezmou domů oni, tak ji odnese někdo jiný. Je to opravdová štičí tragédie.
 
Candáti na tom nejsou o nic lépe
Řešením by snad bylo jen radikální zvýšení míry těchto krásných ryb. Pak by možná byla šance sáhnout si zase na nějakou tu sedmdesátku, které kdysi bývaly zcela běžné. Dnes platí štika přesahující zmíněnou sedmdesátku za pořádnou rybu a leckdo by si za ní i nohy uběhal. Je třeba říci, že i u nás ještě máme vody, kde žijí štiky - metrovky, ale jsou to vody tak rozlehlé, že hledání obrů je podobné pověstné hledání jehly v kupce sena. Ale naděje žije.
 
Dříve jsem také patřil k rybářům, kteří z 15. na 16. června téměř nezamhouřili oka. Dávno však už nemám chuť pročesávat některou z podjezních tůní společně s další desítkou podobně „postižených“ a přitom se dívat, jak loňské štičky končí ve vezírcích. Pokud mám čas a vím o místě, kde štika žije (a které bude tutově prázdné), pak jdu na dravce. Když tomu tak není, dávám přednost lovu tloušťů, kteří jdou právě v tuto dobu (výtečně) na třešně. Dravce si, zkrátka, nechám na dobu, kdy prvotní horečka lovců pomine. Pro mě pravá štičí sezona začíná až na podzim. V létě se mnohem raději věnuji candátům, které chytám na velmi lehkou přívlač nebo feeder. Když někde náhodou narazím na pěknou štiku, tak ji samozřejmě také zkusím, ale není to tak, že bych štiky cíleně hledal. Na to je čas až mnohem později. Největší dilema mám, zda chytat na mrtvou rybku, anebo přívlačí. Obojí mě baví, ale v tuto dobu většinou najdu spíš nějaký malý klidný koutek pro nahození dvou prutů, než dobré místo pro přívlač.
 
Je nás prostě moc
Mé přípravy tedy začínají tím, že vezmu bič, trochu krmení, masné červy a jdu si chytit pár nástražních rybek. Nejraději mám malé plotičky a perlínky. Dobrou nástražní rybkou je i střevlička východní a hrouzek, kterých jsou u nás mraky. Když je s malými rybkami do 15 cm potíž, ulovím nějakou větší a pak lovím na rybí filetky, které jsou stejně dobré, jako malá mrtvá rybka. Mám za to, že čerstvá fileta uvolňuje do svého okolí více „vůně“ a je tak (zejména pro candáta) lákavější. Živé rybky nepoužívám. A pokud ano, pak jen zcela výjimečně na předem obeznalé velké štiky, které nelze k záběru „přemluvit“ jiným způsobem, když se zdržují na místech, kde není možné vláčet. V žádném případě ale nenechávám rybku štice sežrat až do jícnu. Proto používám víceháčkové systémky, které mi dovolují zaseknout v podstatě okamžitě po záběru. Součástí systému je vždy lanko, nebo natolik silný vlasec, aby ho štika nedokázala překousnout. Velkou štiku vždycky pouštím, nechci ji proto zbytečně zranit. Mám radost, že ji chytím a doufám, že si pak bude dávat ještě větší pozor. Snad jí tím dám i naději, že se dožije další sezony. Ještě před tím se snad postará o potomstvo. Štika se sice rozmnožuje snadno, ale už jí musíme pomáhat. Bez pomoci člověka bychom ji snad už pomalu ani neznali. A to roste velmi rychle!
 
Candáty lovím na tekoucích vodách feederem a používám k tomu pruty typu medium. Jen ve výjimečných případech (na rychlých a hlubokých vodách) pak pruty typu heavy. Na stojácích sáhnu nejraději po speciálních candátových prutech, s nimiž se dá lovit jak na lehkou položenou, tak se splávkem. Na stojatých vodách není feeder při lovu candátů tak užitečný. Nejčastěji používám vlasec o průměru 0,22 mm, který postačí i ke zdolání poměrně velkých ryb. Je dobrý jak pro klasickou položenou na stojatých vodách, tak pro feeder na vodách tekoucích.
 
Na štiky je nutnější mnohem pevnější náčiní
Zde by se nemělo jít s vlascem pod hodnotu 0,25 mm. Spíše lze doporučit třicítku. Už proto, že při lovu štik využíváme pruty tvrdší, než jsou ty feederové. Na štiky používáme delší pruty dělené, ale velmi často také ještě mnohem delší teleskopy. Speciální teleskopické pruty k lovu štik mohou měřit i více než šest metrů. Jsou výhodné především v případě, že lovíme se splávkem a živou nástrahou. S dlouhým prutem udržíme splávek s nástrahou na místě, kde potřebujeme, splávek nesplouvá ke břehu. S dlouhým prutem můžeme rybičku „vyvěsit“ dál od břehu a přitom není nutné používat ani splávek. Jak už bylo jednou řečeno, při lovu štik je důležité zajistit, aby ryba nepřekousla vlasec, takže se musíme vybavit vhodným návazcem. Jestli už se jednou rozhodnete lovit na živou nástrahu, pak jsou na místě rybky větší. Větší rybku mnohokrát uchvátí i podměrečná štika, která ji dokáže bez větších potíží pozřít. Zkuste tedy omezit záběry malých štik na minimum alespoň tím, že nebudete používat příliš malé rybky.
 
MILAN TYCHLER
FOTO: AUTOR, IVO NOVÁK
Článek byl otištěn v časopisu 6/2009
 

Komentáře

Přidat komentář: