partneři

Cesky Rybarsky SvazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
MŮŽE MI RYBÁŘSKÁ STRÁŽ VZÍT POVOLENKU, ČEKÁM-LI NA ZAČATEK LOVU?
Jan Sýkora | Právní poradna | Komentáře
Odpovídá: JUDr. Alexander Šíma
 
Dotaz:
 
Náš revír 471 062 Nemilka 1 A ČRS Zábřeh na Moravě je soukromá voda, ale platí zde podmínky jako na vodě svazové. Takový kočkopes. Jedna z podmínek, která asi není v souladu s Rybářským řádem nebo zákonem, je zákaz zdržování se na místě po skončení lovu. S ostatními body souhlasím. Doslovně je zde uvedeno: Revír je soukromým majetkem s nájemní smlouvou, z níž vyplývají následná omezení pro lovící. 1) zákaz budování úprav břehů a zásahů do porostů, 2) zákaz pobývání na revíru po skončení denní doby lovu, 3) zákaz rozdělávání otevřeného ohně, 4) zákaz používání jakýchkoliv plavidel. Porušení těchto omezení bude rybářská stráž a osoby oprávněné ke kontrole lovících považovat za hrubé porušení bližších podmínek výkonu rybářského práva na tomto revíru. Ptám se, pane doktore, zda mně může rybářská stráž vzít povolenku, když jsem u tohoto revíru v době po skončení lovu a čekám zde na začátek lovu, tak jak je popsáno výše. Jak daleko musím být od vody, aby mně RS nenapadala, že něco porušuji. Je to někde stanoveno? Dále se ptám: Když nechytám ryby, tak nevykonávám rybářské právo. Může mě RS kontrolovat? Není zde důvodné podezření z přestupku nebo trestného činu, jak je uvedeno v oprávnění rybářské stráže podle § 16 zákona číslo 99/2004 Sb. Co je pojem důvodné podezření? Nejedná se zde náhodou ze strany RS o omezování osobní svobody nebo vydírání, že když neodejdu, tak mi vezmou papíry? Chytám systémem Chyť a pusť na boilie. Je pro mě snazší být u vody po 24.00 hod. a počkat zde do 04.00 hod. a pokračovat v chytání. Nevyplatí se mi jet domů. Ještě bych doplnil, že pozemek kolem zmiňované vodní nádrže Nemilka není celý majetkem soukromé osoby, která si koupila vodní nádrž. Pozemky jsou majetkem i jiných právnických a fyzických osob. Vloni se zde se souhlasem soukromé osoby zdržovali rybáři a RS je v nočních hodinách vyháněla od vody a vyhrožovala odebráním povolenky.
 
Odpověď:
 
Vážený pane kolego!
 
Rozlišování revírů na soukromé a svazové je nesprávné, protože ČRS je uživatelem revírů jako každý jiný soukromník, takže na všech revírech všech uživatelů platí zákon o rybářství, prováděcí vyhláška a bližší podmínky výkonu rybářského práva, které na základě zmocnění daného zákonem vyhlásí uživatel revíru a uvede je v povolence k rybolovu. Všechny pozemky, které tvoří břehy, jsou ve vlastnictví nějakého subjektu, velmi často fyzických nebo právnických osob, někdy také obcí nebo státu. Rybář má právo na přístup na pobřežní pozemky při výkonu rybářského práva (§ 11 odst. 8 zákona o rybářství). Nevykonáváli rybářské právo, pak soukromý vlastník pozemku má právo žádat, aby se rybář na jeho pozemku nezdržoval. Takže bohužel, váš argument, že přečkáte noc na takovém soukromém pozemku do doby, než zase budete moci začít lovit, neobstojí a pokud nezískáte souhlas vlastníka pozemku, tak se na něm zdržovat nesmíte, neboť nevykonáváte rybářské právo. Rybářská stráž vám ale za toto jednání nesmí zadržet povolenku, neboť se nejedná o rybářský přestupek. Jedná se o neoprávněný zásah do soukromého vlastnictví majitele pozemku, tedy o tzv. civilní delikt, který se řeší prostředky, které upravuje občanský zákoník, nikoliv zákon o rybářství. Čili stručně řečeno, pohyb osoby poblíž vody nemusí rybářskou stráž vůbec zajímat, pokud tato osoba nevykovává činnost, která je v rozporu se zákonem o rybářství. Kontrolovat osobu důvodně podezřelou ze spáchání přestupku nebo trestného činu v bezprostřední blízkosti rybářského revíru může rybářská stráž podle § 16, písm. b/, bod 2. zákona o rybářství. Pojmy důvodně podezřelý bezprostřední blízkost nejsou nikde definovány a záleží tedy na vyhodnocení situace rybářskou stráží. Je ovšem skutečností, že pokud by to vyhodnotila špatně a osobu v podstatě šikanovala, má taková osoba právo domáhat se soudní ochrany a to buď v civilním řízení podle § 11 a násl. občanského zákoníku na ochranu osobnosti, a nelze ani vyloučit i trestněprávní odpovědnost pro delikt spáchaný úřední osobou.
 
Článek byl otištěn v časopisu 5/2012

Komentáře

Přidat komentář: