Facebook

partneři

Český rybářský svazModerní rybář

Přihlášení :: Registrace
Příběhy
ČERVNOVÁ SOBOTA… KRÁTCE PO BOHATÝRSKÉM OBĚDĚ SEDÍME S DĚDOU VENDOU NAD ZBYTKY PEČENÉHO KRÁLÍKA S BŮČKEM A DOPÍJÍME JIŽ NE PRVNÍ LAHVIČKU PIVA. BABIČKA MAŘKA NÁS NAPROSTO VYŘÍDILA DIETNÍM KRÁLÍKEM, KTERÉHO V PEKÁČI OBOHATILA PĚKNÝM KOUSKEM BŮČKU, KNEDLÍČKEM A DOMÁCÍM KVAŠENÝM ZELÍM. BABIČKA SE JAKO SKVĚLÁ KUCHAŘKA VŽDY ŘÍDILA ZÁSADOU, ŽE CO JE ZDRAVÉ, NEMUSÍ BÝT VŽDY DOBRÉ A TAK I NĚKTERÁ DIETNĚ VYHLÍŽEJÍCÍ JÍDLA OBOHACOVALA KOUSKEM UZENÉHO, ŠKVARKY A PODOBNĚ.
 
 
... číst dál
Jednoho červencového dne jsem se chtěl brzy ráno vydat na ryby. Večer jsem pečlivě nařídil budík asi na půl čtvrtou a poroučel se brzy do peří, abych nezaspal, jak je to u mě poslední dva roky normální. Každý zkušený rybář asi ví, že jsou v letních parnech rybářsky nejnadějnější brzká rána nebo pozdní večery. Ale moje mladé, líné tělo nic nedbá dobrých předsevzetí a za žádnou cenu se nechce rychle a automaticky zvednout z pohodlného lože, jak tomu bývalo v mých ... číst dál

Plácáme o rybách, když tu najednou František povídá: „Člověče, mám známého, který má nějakou cestovku a vozí rybáře do Norska.“ Můj rybářsky vycvičený mozek tuto zprávičku zaznamenal a připomenul mi ji o měsíc později, kdy František přinesl od svého známého krásného mořského mníka a má žena připravila z této úžasné ryby přímo královskou krmi. A pak už to vše vzalo velký fofr. Souhlas od našich drahých poloviček byl získán obdivuhodně rychle, asi už nás tehdy měly dost a chtěly ... číst dál

NA BEROUNCE JSEM BYL KDYSI POMALU JAKO DOMA. ČAS MĚ VŠAK ODVÁL DO JINÝCH KONCŮ REPUBLIKY A TAK JSEM TEĎ NA JEJÍCH VODÁCH JEN VELMI ZŘÍDKA HOSTEM. JEZY TÉTO ŘEKY MĚ VÍTALY NEJČASTĚJI. BYL BYCH ALE ŠPATNÝ RYBÁŘ, KDYBYCH NECHODIL I JINAM A NESNAŽIL SE O TÉTO ŘECE POSBÍRAT CO NEJVÍCE INFORMACÍ.

 
Víte například, že se původně celý tok řeky nazýval Mže? Název Berounka je doložen od 17. století. Tehdy byl tok řeky na berounském panství nazýván obvyklým způsobem – řeka ... číst dál
Byla už polovina března, ale paní Zima se stále ještě neměla k tomu, aby předala svou vládu jaru. V noci klesaly teploty až na deset pod nulou, ve dne se nad bod mrazu vyšplhaly jen těsně. Občas sněžilo jako v lednu a já jsem, místo toho, abych šel na ryby, musel před domem uklízet sníh. Nakonec přece jen přišla velká obleva a vzduch zavoněl jarem. Slunce už pěkně hřálo, jako by chtělo dokázat, že přes zimu neztratilo nic na své síle. To už jsem byl doma k neudržení. ... číst dál
TEHDY JSME POTKÁVALI NAŠE ZNÁMÉ Z PETROVA CECHU, JAK SI Z MOSTU STAROSTLIVĚ OBHLÍŽEJÍ STOUPAJÍCÍ HLADINU VODY V MORAVĚ. VELKOU VODU Z DEŠŤŮ A Z POSLEDNÍCH ZBYTKŮ SNĚHU NA HORÁCH. VODU, KTERÁ TAK UDĚLALA DEFINITIVNÍ TEČKU ZA ZIMOU A SOUČASNĚ DALA I DALŠÍ VÝSTRAHU LIDSKÉ ZPUPNOSTI.
 
Ale také za nás uklidila. Výsledek jejího překotného snažení se rychle šinul kolem nás k nejbližšímu jezu, kde ho hrubé česle zhruba přeberou a zbytek pošlou stejnou rychlostí dál, aby i ... číst dál
Bylo, nebylo království. Za devatero horami, devatero řekami a za devatero lesy se nacházela zem, kde vládly ryby. Svět ryb měl všem lidem zůstat navždy skryt. Hladina byla vysoko nad rybími cestami, domy a ulicemi, které pokrývaly dno. Ryby byly všude. Hemžily se jimi chodníky, vplouvaly a vyplouvaly z otvorů v budovách, vypouštěly bublinky z úst při rozhovorech a některé dokonce cumlaly bonbony. Bělice si hrály mezi dřevěnými prkny, která byla pokryta zelenými řasami a po ... číst dál
SRŠNI
JEDNOU, JAKO MALÁ HOLKA, JSEM CHYTALA RYBY S NAŠÍM DĚDOU POD OPLOCENKOU V ZÁLIVU U LOBODIC. NA TOM BY NEBYLO NIC DIVNÉHO A ANI TO TENKRÁT NEBYLO POPRVÉ. ALE TEHDY POPRVÉ SE DĚDA ROZHODL DOJÍT SI SÁM PRO NĚCO DO AUTA, KTERÉ JSME ZAPARKOVALI DOBRÝ KILOMETR OD NAŠEHO RYBÁŘSKÉHO LEŽENÍ. A PONECHAL MĚ SAMOTNOU NA MÍSTĚ ČINU. VZDUŠNOU ČAROU PŘES ZÁLIV TO MOHLO BÝT ASI JEN TŘI STA METRŮ A MYSLEL SI, ŽE MĚ BUDE SLYŠET, KDYBY SE STALO NĚCO NEPŘEDVÍDANÉHO.
 
Dostala jsem ... číst dál

NENÍ TO ZASE ÚPLNĚ TAK DÁVNO, KDY SE OD ŠESTNÁCTÉHO BŘEZNA DO PATNÁCTÉHO DUBNA NESMĚLO CHYTAT VŮBEC NIKDE. A TAK RYBY MĚLY KONEČNĚ CHVÍLI KLIDU. PRO VŠECHNY RYBÁŘE TO BYL VELKÝ PŮST, KTERÝ MUSELI NĚJAK PŘEČKAT A TAK SE VĚNOVALI ÚDRŽBĚ SVÉ VÝZBROJE A VÝSTROJE. ROZEBÍRALI A PROMAZÁVALI NAVIJÁKY, VYMĚŇOVALI VLASCE A ZAŠÍVALI, NEBO SPÍŠE SI NECHALI ZAŠÍT OD MANŽELEK DÍRY NA OBLEČENÍ, KTERÉ SI ZPŮSOBILI PŘI SVÝCH AKCÍCH U VODY V MINULÉ SEZONĚ. V NEPOSLEDNÍ ŘADĚ DOŠLO KONEČNĚ I ... číst dál

< předchozídalší >